Spoušť, kterou za sebou nechává kůrovcová kalamita ve smrkových lesích, může Českou republiku přijít pořádně draho. Vedle přímých finančních dopadů, jako je razantní pokles ceny dřeva nebo náklady na vysazování nových sazenic, tu je ještě jedna „skrytá“ miliardová hrozba. Kvůli masivnímu kácení stromů, do nichž se zakousl lýkožrout, totiž přestaly porosty fungovat jako ohromná zásobárna uhlíku, a naopak se staly zdrojem skleníkových plynů.

Za běžného stavu jsou lesy významným prostředkem proti globálnímu oteplování, protože pohlcují oxid uhličitý z elektráren, chemiček a dalších průmyslových podniků. A využívají ho k fotosyntéze a růstu dřeva. Jenže pokud se více stromů pokácí, než vyroste, a následně se dřevo zpracuje, stanou se porosty dalším zdrojem skleníkových plynů. A právě to se už několik let děje, těžba dřeva se kvůli kůrovci více než zdvojnásobila.

Reálně tak hrozí, že česká vláda bude muset tyto zvýšené lesní emise „vynulovat“ zakoupením speciálních povolenek - jako to například musejí dělat elektrárny spalující uhlí. A rozhodně by to nebyly žádné drobné. Může jít až o desítky miliard korun. „České republice hrozí zaplacení obrovských peněz za zničené lesy. A to proto, že přestaly vázat uhlík a vlastně zvyšují již tak velké národní emise oxidu uhličitého,“ potvrdil profesor Jakub Hruška, který pracuje v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a rovněž pro Českou geologickou službu.

Desítky milionů tun CO2

Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že zvýšené skleníkové emise z lesní půdy jsou důsledkem nahodilých, neplánovaných těžeb dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. „Emisní bilance lesního sektoru byla od roku 1990 až do roku 2017 negativní, tedy zjednodušeně, v lesích se uhlíku ukládalo víc, než ho lesy produkovaly. V letech 2018 a 2019 se trend otočil, takže tento sektor přispívá k celkovým emisím České republiky,“ sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

V roce 2019, ze kdy jsou zatím poslední dostupná data, tak představovaly celkové emise z lesní půdy 15,3 milionu tun oxidu uhličitého, porosty ovšem uložily jen 1,5 milionu tun. Celkově tedy sektor lesnictví podle platných pravidel Evropské unie vytvořil emise ve výši 13,796 milionu tun oxidu uhličitého. Podle už citovaného přírodovědce Hrušky odpovídá 15 milionů tun z lesů všem emisím z uhelných elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice.

Podle ministerstva životního prostředí budou pro případné nakupování emisních povolenek rozhodující až emise z let 2021 až 2025 a následně z let 2026 až 2030, kdy nesmí překročit stanovené hranice. „To však podle nejlepších dostupných odhadů nebude Česká republika schopna v prvním z uvedených období splnit a deficit za toto období může dosáhnout okolo 70 milionů tun oxidu uhličitého,“ sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Skutečné číslo ovšem bude známé až v roce 2027, kdy se provede inventura prvního čtyřletého období.

Také podle ministerstva zemědělství není možné negativní trend v nejbližších letech zastavit, ale pouze zmírnit. „Ať už například rychlou obnovou vytěžených porostů, využíváním přípravných dřevin s rychlejším nástupem objemového přírůstu - a tedy ukládáním uhlíku -, nebo částečným ponecháváním dříví v lesních porostech k zetlení,“ uvedl mluvčí Vojtěch Bílý. Státní podnik Lesy ČR nedávno oznámil, že letos plánuje zalesnit 21 tisíc hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Ministerstvo zemědělství v Národním plánu obnovy počítá v následujících třech letech s obnovou smíšených lesů na ploše velké asi jako Krkonošský národní park.

„Z hlediska uhlíkové bilance lesnictví je především zásadní, aby se výše těžby dřeva snížila na úroveň před kůrovcovou kalamitou a co nejrychleji se obnovily zasažené lesy,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí. „Předpokládáme přitom, že kůrovcová kalamita již dosáhla svého vrcholu a ke stabilizaci by mělo dojít v následujících několika letech.“

Profesor Hruška ovšem varoval, že může trvat ještě několik let, než se české lesní emise dostanou na nulu. Ostatně podle aktuálních dat Českého statistického úřadu dosáhla vloni těžba dřeva rekordních 35,8 milionu metrů krychlových, tedy téměř o desetinu více než v předchozím roce. V naprosté většině (94,8 procenta) šlo přitom o nahodilou, tedy neplánovanou těžbu - likvidaci kůrovcové kalamity.

„Kůrovcová kalamita rozhodně neskončila, množství kůrovce je v lesích stále extrémní. Namístě je obezřetnost, ale ze statistických dat je zřejmé, že vlastníci a správci lesů stihli v loňském roce zpracovat většinu napadených stromů. Další zpracovali v průběhu chladného jara. Pokud nepřijdou nějaké extrémní výkyvy počasí, lze v letošním roce očekávat výrazné zpomalení kalamity,“ citovala ČTK Jana Příhodu z think-tanku Czech Forest.

Vyjednávání s Bruselem

Kolik „kůrovcových“ emisních povolenek bude muset Česko případně nakoupit, záleží i na výsledcích diskusí s Evropskou komisí v Bruselu. Čeští zástupci se snaží vyjednat výjimku, aby se do emisní bilance nezapočítávali takzvaní přírodní škodliví činitelé, mezi něž patří právě i lýkožrout smrkový. Ve hře je celková změna metodiky v systému započítávání emisí z lesnictví. Návrh by měla Evropská komise zveřejnit v červenci, projednávání této předlohy by mělo následovat v druhé polovině roku.

Dosud ani není jasná cena „kůrovcových“ povolenek, trh s nimi totiž zatím prakticky neexistuje. Ministerstvo životního prostředí ovšem předpokládá podobný cenový vývoj jako u tradičních emisních povolenek, které si kupují elektrárny, teplárny nebo chemičky za vypouštěný oxid uhličitý. Zatímco ještě před několika lety stála povolenka na jednu tunu asi 15 eur, letos v květnu už to bylo více než 50 eur, což bylo nejvíce od roku 2005, kdy Evropská unie systém obchodování s povolenkami zavedla.

Podle odborných odhadů by tak Česko mohlo za „kůrovcové“ povolenky zaplatit mezi 350 miliony a dvěma miliardami eur, tedy v přepočtu podle aktuálního kurzu zhruba mezi devíti a více než padesáti miliardami korun. „Možná se to podaří usmlouvat jako nepředvídanou přírodní katastrofu, ale možná taky ne,“ uvedl Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Připomněl, že se Česko aspoň částečně mohlo těmto problémům vyhnout, pokud by politici a odpovědné úřady naslouchali dlouholetým varováním vědců, jaké nebezpečí rozsáhlé smrkové porosty představují. „Kdyby lesy nebyly smrkovými plantážemi a bral by se dvacet let známý ohled na klimatickou změnu, vůbec to tak dopadnout nemuselo,“ říká profesor Hruška.

Rekordní vývoz dřeva

Podle Hrušky ale nastala chyba rovněž při zásahu proti kůrovcové kalamitě, kdy ministerstvo zemědělství nastavilo miliardové dotace na vytěžené dřevo. Kvůli tomu se pak z lesa odvážely také souše, které tam mohly zůstat, protože z nich lýkožrout smrkový už vyletěl. „Dříví ponechané v lese se do emisí prakticky nezapočítává, protože se předpokládá, že se rozloží velmi pomalu a většina uhlíku pak zůstane v půdě,“ vysvětlil Hruška, podle něhož by na tom díky tomu nebylo Česko s lesnickými emisemi tak špatně.

Ministerstvo zemědělství se proti tomu ohradilo. „Žádný dotační titul nepodporuje zpracování a odvážení odumřelých stromů z lesa. Cílem příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích je především zajistit vlastníkům lesů dostatek peněz na obnovu lesa a další činnosti při správě lesů, které nemohli získat prodejem vytěženého dřeva. Podmínkou pro vyplacení není uvedení vytěženého dřeva na trh, to znamená, že může být i ponecháno v porostu k zetlení a zlepšení kvality půdy, biodiverzity a vodního režimu. K odvezení vytěženého dříví z lesa rozhodně nemotivuje. Nepodporujeme finančně ponechání stojících souší, protože není spojeno s žádnými náklady,“ sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Současně ale dodal, že ponechání stojících souší přináší mnohá rizika, například že by kmeny mohly spadnout na turisty nebo lesní dělníky, zvyšuje se rovněž nebezpečí rozsáhlých požárů. „Ponechání souvislých stojících odumřelých porostů by až na desítky let zabránilo jejich aktivnímu obhospodařování i vstupu veřejnosti,“ řekl Bílý. Dodal, že smysl má spíše ponechání jednotlivých souší ve smíšených porostech, případně ponechání určitého doporučeného množství dřeva k zetlení na zemi.

Tiskové oddělení ministerstva životního prostředí k tomuto sporu uvedlo, že se s kolegy ze zemědělského resortu shodlo na „ponechání většího množství mrtvého dřeva v lesích, což by mělo dále vylepšit uhlíkovou bilanci“. Podle ministerstva by rovněž pomohlo, pokud by se snížil export surového dřeva. „Větší část uhlíku by tak byla uložena ve výrobcích z vytěženého dřeva, u kterých jsou příslušné emise úředně odloženy,“ uvedl ekologický resort.

Podle posledních údajů Eurostatu je Česká republika největším exportérem surového dřeva v celé Evropské unii. V roce 2019 vyvezla 14,4 milionu metrů krychlových, což odpovídá čtvrtině veškerého exportu kulatiny. Například Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků a Polsko 4,6 milionu. Vývoz neopracovaného dřeva výrazně vzrostl po roce 2017, přičemž mezi významné odběratele českého dřeva se zařadila rovněž Čína.

Kůrovcem k zisku

Kůrovcová kalamita výrazně zasahuje do hospodářských výsledků státního podniku Lesy ČR, který spravuje téměř polovinu porostů v zemi. V roce 2019 byl podnik ve ztrátě 790 milionů korun, vloni ale vykázal zisk 44 milionů. Zakončit uplynulý rok v plusu mu ale pomohly peníze od státu na „kompenzaci snížení cen dřeva kvůli kůrovcové kalamitě“ ve výši 2,3 miliardy korun. Původně totiž firma počítala s tím, že utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci porostů. „Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty ve výši 2,3 miliardy korun. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliardy korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019. Vysadili jsme 74 milionů sazenic a zalesnili 16 tisíc hektarů, z toho 3790 hektarů přirozeně,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Letos podnik plánuje zalesnit ještě o pět tisíc hektarů více a vysadit o 11 milionů sazenic více. Těžbu dřeva podnik loni zvýšil o 2,9 procenta na rekordních 14,3 milionu metrů krychlových. Těžba kůrovcového dřeva loni klesla o 1,5 procenta na 9,56 milionu metrů krychlových.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.