Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Home office prohlubuje socioekonomické rozdíly, vyplývá ze studie.
V datových schránkách řady firem přistál minulý týden dopis od ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Žádala v něm, aby jejich představitelé umožnili svým zaměstnancům pracovat z domova, pokud je to jen trochu možné. Měli by tak učinit v zájmu boje s covidem. Na to, kolik firem by mohlo zareagovat kladně, nabízí odpověď podrobná studie s názvem Kolik nás může pracovat z domova od think-tanku Idea při CERGE-EI.
Dle zjištění výzkumníků může vykonávat svou práci z domova 34 procent pracujících v Česku. Tento podíl je velmi podobný odhadu pro Česko z původní studie Dingela a Neimana (2020) a dle výsledků jejich studie je srovnatelný s ekonomicky podobně rozvinutými zeměmi (například s Polskem nebo Portugalskem). Zmíněných 34 procent je přitom dobré interpretovat jako podíl pracovníků, jejichž povolání lze plně vykonávat z domova. U řady dalších povolání lze z domova vykonávat přinejmenším část činností, které povolání obnáší.
Rozdíly v možnostech pracovat z domu se celkem pochopitelně liší podle profesí a vzdělání zaměstnanců, ale i podle regionů. Tak nějak intuitivně tušíme, že vysokoškolsky vzdělaný pracovník finančního sektoru v Praze se může společensky fyzicky „distancovat“ výrazně jednodušeji než řemeslník v malé obci. Rozdíly ve schopnosti pracovat z domova mezi lidmi s různou úrovní vzdělání jsou ale podle studie dramatické. Na home officu mohou být zhruba dvě třetiny vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Tento podíl je vyšší u lidí s magisterským diplomem než u bakalářů a nejvyšší u pracovníků s doktorátem. Z domova mohou pracovat zhruba dva z pěti pracovníků s maturitou nebo vyšším odborným vzděláním, ale pouze jeden z deseti pracovníků bez maturity. V neposlední řadě má tak rozšíření home officu potenciál prohlubovat existující ekonomické a sociální nerovnosti mezi pracovníky.
Až dvojnásobné jsou ale také regionální rozdíly. Struktura hospodářství se v Česku regionálně liší, zvláště mezi Prahou a zbytkem republiky. Tyto rozdíly se projevují i v podílu pracovníků v různých krajích, kteří mohou přejít na home office. V Praze je to více než polovina, ve Středočeském a Jihomoravském kraji lehce přes třetinu, zatímco v ostatních krajích jen 30 procent a méně. Pandemie tak ukazuje, že se do budoucna může zásadně zvětšit i propast mezi hospodářskou výkonností jednotlivých krajů.
