„Obracíme se na Vás s žádostí o nápravu stavu, za který jste zodpovědní.“ Minoritní akcionáři ČEZ, kteří se nedávno sdružili na svou obranu, napsali otevřený dopis vládě a představenstvu polostátního energetického kolosu. Podle nich mají některé vládní kroky negativní vliv na hodnotu akcií ČEZ. Zatímco jeden kus teď stojí necelých devět stovek, ještě loni v květnu to bylo i 1 225 korun.

Vývoj akcií ČEZ

Malým akcionářům, kterých je asi 150 tisíc, vadí zejména zavedení daně z neočekávaných zisků. Ta platí kvůli energetické krizi od loňska a měla by se uplatňovat i letos a příští rok. Poslední kapkou pro protestní komunitu na síti X byl výrok ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který pro Seznam Zprávy prohlásil, že letos nemůže být o zrušení takzvané windfall tax řeč.

Skupině minoritních akcionářů, která už na síti X (někdejším Twitteru) sdružuje 2,7 tisíce lidí, vadily v poslední době také výroky ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten během lednové debaty s občany v Sokolově řekl, že vláda jedná o odkoupení ČEZ a vyplacení minoritářů. Později tento výrok popřel. „Žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl.

Tyto vládní přešlapy pak podle tvůrců otevřeného dopisu poškozují české kapitálové trhy a stabilitu podnikatelského prostředí. „To má bezesporu nežádoucí vliv na reputaci Česka a příliv zahraničních investic, který je pro naši ekonomiku zcela klíčový,“ domnívají se malí akcionáři.

Souběh windfall tax a cenových stropů pro výrobce elektrické energie pak považují za zcela bezprecedentní, protože znamenají dvojí mimořádné zdanění. „Toto opatření se přitom týká zejména ČEZ, i když měl stát jako většinový akcionář možnost získat potřebné prostředky zcela standardní cestou ve formě dividendy. Tento postup považujeme za diskriminační a neslučitelný s evropským právem.“ Stát drží v ČEZ téměř 70 procent akcií.

Dalším bodem, který minoritní akcionáři kritizují, je takzvaný lex ČEZ, tedy opakované snahy o prosazení změny zákona o přeměnách obchodních společností. Ty podle nich cílily hlavně na energetického obra, panovaly proto obavy, že stát zneužije svého postavení, plně ovládne ČEZ a malé akcionáře ošidí. Tato novela už sice na stole není, podle otevřeného dopisu ale pouhé úvahy o ní poškodily cenu akcií ČEZ.

Po kritice vlády se drobnější akcionáři obuli do vedení energetického kolosu. Tomu vytýkají, že se nijak nepostavilo na obranu společnosti před údajně diskriminačním jednáním vlády – a tedy ani za jejich práva. „Naopak máme indicie, které nasvědčují tomu, že vedení ČEZ na výše uvedných krocích s vládou aktivně spolupracovalo,“ stojí v dopisu. Podle něj je pozoruhodné, že ve Francii a Španělsku si tamní energetické společnosti nenechaly mimořádná daňová opatření líbit a bránily se soudní cestou.

Minoritní akcionáři tak v otevřeném dopise žádají o dvě věci: zrušení windfall tax a narovnání škody, která loni vznikla zavedením cenového stropu na výrobní ceny energií. Vláda má na vyřešení situace čas do 1. července, což je nejzazší termín pro podání daňových přiznání. „Vedení ČEZ pak vyzýváme, aby zamezilo dalším škodám, za které jeho členové v případě jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře odpovídají celým svým majetkem.“

Otevřený dopis už na sociálních sítích podpořili někteří známí minoritáři. Podle Vladimíra Schmalze se jedná o „výstřel z Aurory“, který bude bolestivý hlavně pro představenstvo ČEZ a členy dozorčí rady skupiny. „Politici z posledních deseti let, kteří jsou za situaci nejvíce zodpovědní, utrpí jen společenské škody a posměch,“ napsal spoluvlastník skupiny Molepo a politik za ODS Schmalz, jinak též exmanažer ČEZ a současný člen dozorčí rady Pražské plynárenské.

Podle dalšího minoritního akcionáře Michala Šnobra skončila celá situace kolem windfall tax špínou a podvodem. „Přes 80 procent inkasa za rok 2023 obstaral jen ČEZ. Ten je ze 70 procent státní. Daň tedy zaplatí jen menšinoví akcionáři, a to na úrovni více než desetkrát vyšší než šest největších českých bank. Tohle mohl nastavit a nyní obhajovat jen totální čezský ekonomický rasista!“ tvrdí akcionář spojený s finanční skupinou J&T.