Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nevoliči jsou svými postoji mnohem blíže voličům parlamentní opozice. A to je bod, s nímž Babiš hodně počítá, tvrdí sociolog Jaromír Mazák z výzkumné agentury STEM.
Česká společnost je uprostřed inflace, energetické krize a války polarizovaná. Do jaké míry ji krize rozdělují? Podle sociologa Jaromíra Mazáka z výzkumné agentury STEM jsou lidé vůči sobě stále méně otevření a méně si navzájem důvěřují.
„Před krizemi v roce 2019 jsme naměřili, že asi 47 procent lidí je otevřených a převážně důvěřujících. V průběhu času to klesalo a v říjnu 2022 index dosahoval necelých dvaceti procent. To je za tak krátkou dobu nevídaný pokles,“ říká sociolog v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Hodně se nyní diskutuje o tom, zda takzvaní nevoliči mají sílu rozhodnout prezidentské volby, jako se to v minulém klání povedlo při jejich aktivaci Miloši Zemanovi. „Vyšší volební účast by nyní velmi pravděpodobně vedla k vyšší podpoře opozice a v prezidentských volbách k lepšímu výsledku Andreje Babiše. Vidíme totiž, že svými postoji jsou nevoliči mnohem blíže voličům parlamentní opozice. Myslím, že to je bod, s nímž také Babiš hodně počítá. Bude apelovat na naštvanost lidí vůči současné vládě a snažit se dostat k urnám i tradiční nevoliče,“ říká Mazák.
Vládní kroky v době krize jsou podle něj vnímány s velkou citlivostí. „Je důležité, že v určitém momentu přišel úsporný tarif a stropy na energie, které zastavily trend narůstající nespokojenosti a pesimismu. Nicméně téma placených nadstandardů ve zdravotnictví jde zásadně proti srsti velké většiny české veřejnosti. Zdravotnictví je principiálně vnímáno jako oblast, jež by neměla být podřízena trhu. Je tam ale nejspíš i obava, zda by placení nadstandardů nepřineslo snížení neplacených standardů. Takže jsou v tom jak emoce, tak racionální, respektive pragmatický pohled, proto je odpor tak silný,“ míní.
Mezi výrazně štěpicí otázky české společnosti patří také czexit a případné referendum o něm. Podle Mazáka jsou postoje k czexitu provázány i například s názory na očkování proti covidu, které odrážejí důvěru vůči existujícímu systému.
„Člověk zkrátka buď systému spíše věří a pak nejspíš bude chtít být i v Unii a bude věřit očkování, nebo naopak. Z hlediska sociodemografických charakteristik souvisí podpora czexitu nejvíce se vzděláním a materiálním zajištěním,“ říká.
Velmi podstatná je podle něj ovšem i volební rovina. „Panují velké rozdíly mezi proevropskými voliči vládních stran a podstatně skeptičtějšími voliči opozice. Zatímco voliči SPD jsou jednoznačně pro vystoupení, voliči ANO jsou svým průměrným postojem přesně mezi, takže i rétorika představitelů hnutí ANO je pak někdy ambivalentní,“ dodává sociolog.
Jak Mazák vnímá dopady nekončících krizí na lidi, jaká je důvěra a struktura postojů ve společnosti a jaký na to vše mají vliv politici, se dočtete v celém rozhovoru.
