Prezident České lékařské komory Milan Kubek a jeho viceprezident Jan Přáda sklízejí kritiku za své nově zveřejněné požadavky. Podle těch by lékaři kromě vyšších platů a snížení množství přesčasů měli mít – podobně jako vojáci a policisté – nárok na doživotní výsluhy.
Proti je například Michal Šotola, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který vedení ČLK vyzval kvůli zmíněnému požadavku k rezignaci. Návrh označil za skandální. „Ať si pan kolega Kubek výsluhy strčí, vy víte kam. Za podobné návrhy by měl jako prezident ČLK rezignovat za znevážení lékařského stavu. Nejsme ani vojáci, ani chudáci,“ napsal Šotola na síti X (dříve Twitter). Později zde publikoval kopii e-mailu, v němž výzvu k rezignaci spolu s důvody adresoval přímo Kubkovi.
Podobně ostře na Kubka s Přádou reagoval rovněž Vít Procházka, lékař z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc: „Za koho mluví? Kdo to chtěl? Co je to za výplod?!“ Intenzivista Lukáš Korbel míní, že vedení komory poškodilo lékaře v očích veřejnosti: „Pane Kubku, díky vám a vaší nenasytnosti a nesmyslným požadavkům proti nám akorát poštváváte lidi. Vykašlete se na to!“
Kubek: Je to v souladu s požadavky komory
Prezident ČLK Kubek na kritiku reagoval s tím, že návrhem pouze plní dlouhodobé zadání vzešlé z dřívějších sjezdů komory. „Musím ctít a zasazovat se o naplnění demokraticky přijatých usnesení ze sjezdů naší komory,“ uvedl Kubek.
Na to, že výsluhy jsou v souladu s požadavky ČLK, pak Kubkovy kritiky upozornil rovněž Zdeněk Schwarz, bývalý ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy a někdejší senátor za ODS. Ten lékaři Šotolovi odepsal: „Pane kolego, nejdříve si ověřte informace. Jedná se o jeden ze závěrů několika sjezdů ČLK, tedy většinový požadavek lékařů. Nic nebrání tomu, abyste se angažoval v komoře, prosadil se a potom své názory obhájil.“
Stejný postoj k výsluhám má i šéf lékařských odborů Martin Engel. „To není žádná novinka. To chceme dlouhodobě,“ reagoval stručně.
Lékařská komora: Legitimní požadavek
Podle Kubka s Přádou jsou výsluhy logický požadavek. Lékaři totiž podle nich stráví v práci mnohem více času než běžní lidé. Proto by měli mít nárok na dřívější odchod do důchodu, což by však v současné době nejspíš vedlo k rozvratu českého zdravotnictví.
„V tento moment víme, že to už nevyjednáme do uzavřené dohody. Na druhou stranu by bylo vhodné zohledňovat, že tito lidé stráví v práci za deset let de facto patnáct let, což je špatně,“ prohlásil viceprezident komory Přáda, který byl rovněž vůdčím představitelem mladých lékařů, kteří odmítali sloužit přesčasy.
Babiš pro výsluhy byl
Jak to s výsluhami bude dál, není jasné. Podle Kubka dostala komora příslib ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že se věcí bude jeho resort zabývat: „Jednání by měla začít v lednu 2024.“
„Není to v mé gesci,“ vzkázal však ve středu Válek s tím, že jde o záležitost ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak sdělil, že podle něj nemají výsluhy pro lékaře logiku: „Jsou to zaměstnanci pod zákoníkem práce a tam je (výsluhy) nemá žádná z profesí. Tento benefit je specifický pro některé profese v rámci bezpečnostních sborů, kde to má jisté souvislosti s nároky a omezeními pro tyto pracovníky bezpečnostních složek.“ Pro vysvětlenou dodejme, že policisté a vojáci nesmějí třeba stávkovat ani se podílet na činnosti politické strany či hnutí.
Za „nestydaté“ označili požadavky na výsluhy rovněž zástupci opozice, konkrétně poslankyně a stínová ministryně školství za ANO Jana Berkovcová. Její stranický šéf Andrej Babiš přitom v dubnu 2020 coby premiér pro deník Právo řekl, že je nutné zdravotníkům „vytvořit dobré podmínky a další výhody, jako třeba výsluhy nebo dřívější odchod do důchodu“.
