Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pokud jsme ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi dosud vytýkali, že neznáme jeho záměry a vize, tak teď již máme jasno. A optimismus musí jít bohužel stranou.
Válek totiž nyní poskytl médiím dva velké rozhovory a moc pěkné čtení to není. Nejprve si shrňme hojně citovaný rozhovor pro MF Dnes. V něm se ministr obšírně vyjadřuje k regulačním poplatkům. Některé z těch, které zavedl tehdejší ministr Tomáš Julínek (ODS), zrušila následující vláda, v níž měli hlavní slovo socialisté. Nicméně ono zrušení nebylo zase až tak od věci. Sice se ukázalo, že poplatky plnily svou regulační funkci – například ten za vyšetření u lékaře. Na druhou stranu se ale rovněž někteří odborníci nechávali slyšet, že jistě existovalo i nemálo lidí, kteří kvůli platbě nenavštívili lékaře včas a takové „úsporné“ chování mělo devastační efekt na jejich zdraví.
Neboli téma není jednoduché, nalezneme řadu argumentů pro zavedení regulačních poplatků, ale rovněž ty proti zavedení. Válek se v rozhovoru nechal slyšet, že je jejich zastáncem. Jako „technicky možnou“ označil například platbu za vystavení e-receptu nebo v případě, že vynecháme návštěvu praktického lékaře a jdeme rovnou do specializovaného zdravotnického zařízení.
Ministr rovněž přiznal, že plánuje zavést nový regulační poplatek, a to za návštěvu urgentního příjmu nemocnic (což je něco jiného než pohotovost, za kterou platíme již dnes devadesát korun). „Každopádně poplatky chci zavést,“ sdělil jednoznačně politik.
Jako pacienti si z tohoto vyjádření můžeme odnést následují: ještě není jasno kde, kdy a kolik, ale každopádně si ve zdravotnictví již brzy připlatíme. Že na to všichni nebudou mít, to se dá očekávat.
A s penězi v ordinacích „na dřevo“ souvisí i druhý Válkův rozhovor, tentokrát pro Deník N. Zde se jej redaktorka ptala na to, že dnes řada zdravotnických zařízení vybírá peníze za výkony, za které na to nemají podle zákona právo. Buď jde o šedou zónu, kterou legislativa neřeší a platby jsou sporné, anebo dokonce o protiprávní jednání, kdy si ordinace účtují za něco, co je propláceno z veřejného zdravotního pojištění. Novinářka Deníku N zmiňuje jako příklad poplatky, které vybírají gynekologové, ale i třeba některé rehabilitační ordinace. Či některé zubní lékaře, kteří dovybírají tisíce korun za ošetření plně hrazené pojišťovnami.
Odpověď ministra je fascinující. „Děje se spousta věcí, které jsou nelegální,“ konstatuje politik nepříliš objevně. Osobně ale s případy, kdy lidé musí platit tisíce korun, nic dělat nehodlá. Prý není diktátor, který by dotyčné za nelegální činnost jednoduše zavřel. Současný stav je ale „daní za demokracii“. A odpovědnost hází na pojišťovny. „Nad pojišťovnami mají moc správní rady, v některých má ministerstvo zdravotnictví jen jednoho zástupce, v některých žádného. O tom, co dělá, nebo nedělá pojišťovna, rozhoduje správní rada pojišťovny. Ne ministerstvo,“ utíná téma ministr.
Doplňme, že kromě výše zmíněných plánů ministrovi nechybí sebevědomí. Vláda totiž představila doplněné vládní prohlášení, kde reaguje na současnou ekonomickou situaci a dosavadní pokroky v přijímání legislativy. V oblasti zdravotnictví byl doplněn jediný bod, a to zavedení systému pro uplatnění aktivní lékové politiky – tedy přijetí zákona, který by v budoucnu zamezil rozsáhlým výpadkům léků.
Malé doplnění programu vlády bylo podle Válka učiněno proto, že v programu zdravotnictví je vláda „ještě úspěšnější, než jsme doufali“. Kritéria jeho hodnocení neznáme, ale pro takovouto smochválu občané asi těžko najdou jakékoli pochopení.
