Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Evropě vzniká hned několik velkých projektů na výrobu baterií do elektromobilů. Za těmi největšími stojí asijští výrobci.
Maďarská vláda v polovině srpna oznámila, že se jí podařil parádní úlovek. Zvítězila v konkurenci dalších evropských zemí a přilákala největšího světového producenta baterií do elektromobilů, čínskou společnost CATL. Ta postaví u Debrecínu novou továrnu, která by za pět let měla produkovat baterie až pro milion vozů ročně.
Náklady na vybudování fabriky se mají pohybovat kolem 7,4 miliardy eur a jde o největší zahraniční investici na zelené louce v historii Maďarska. Ze středoevropské země se díky ní stane doslova „bateriová velmoc“. Nejdůležitější a nejdražší komponentu do elektrovozů už v Maďarsku vyrábějí korejské společnosti SK Innovation a Samsung a v září spouští výrobu také čínská firma Nio.
Evropská unie patří mezi lídry v tažení za zelenější svět a tlak na přechod automobilek od spalovacích motorů k vozům na baterie je v posledních letech enormní.
O to více zarážející je, jak Evropa zaspala v oblasti výroby baterií. Nejlepším důkazem je pohled na žebříček největších světových výrobců baterií. Jasně mu dominuje Asie v čele s Čínou. Ta má v první desítce hned šestinásobné zastoupení a jen zmiňované čínské společnosti CATL patří více než třetinový podíl na produkci. Dalším významným hráčem je Jižní Korea a nechybí ani Japonsko, konkrétně společnost Panasonic.
Evropa se tak dostala do paradoxní situace. Zatímco v minulých dekádách bylo obvyklé, že se špinavá průmyslová výroba stěhovala ze starého kontinentu do Asie, v případě baterií do elektromobilů je to přesně naopak. Země EU se stávají montovnami pro asijské firmy, které chtějí být blíže movitým evropským zákazníkům.
Vedle zmiňovaného Maďarska se díky mimoevropským investicím stalo významným producentem také Německo. Bateriový světový lídr z Číny, firma CATL, investoval bezmála dvě miliardy eur do výrobního závodu v Arnstadtu. Letos na jaře získal všechna povolení a od konce roku 2022 má zahájit výrobu s kapacitou zhruba sto tisíc baterií ročně. Kromě toho přilákal Berlín také americkou Teslu, která postavila svou Gigafactory nedaleko Berlína.
Japonský Panasonic si pro evropskou expanzi vybral Polsko, kde působí i jihokorejská LG. Ta postavila továrnu v městečku Kobierzyce poblíž Vratislavi, která už nyní vyrábí na sto tisíc baterií ročně. Firma navíc loni oznámila, že plánuje polskou pobočku významně rozšířit a její produkci zdesetinásobit.
Přestože evropské automobilky zaspaly dobu, snaží se nyní náskok asijských producentů alespoň částečně nabourat. Největší plány má v tomto směru německý koncern Volkswagen, který by se rád osamostatnil a letos kvůli tomu začal stavět vlastní továrnu na baterie v německém Salzgitteru.
