Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Spolu s tím tak klesá i spotřeba. Česko si i tak zachovalo pozici exportéra elektřiny. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. V celé EU výroba elektřiny v loňském roce klesla o 66 terawatthodin.

„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ řekl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.

Upozornil, že i když výroba elektřiny v tuzemsku klesla, Česko si udrželo roli exportéra. „Předpokládá se však, že vývoz elektřiny se bude v následujících letech snižovat v návaznosti na omezování provozu uhelných elektráren,“ doplnil Hrubý.

Největší podíl elektřiny byl vyroben z jádra a uhlí, a to dohromady téměř osmdesát procent (56 terawatthodin). I přes velký podíl se však výroba elektřiny z uhlí loni meziročně snížila o jedenáct procent a u jádra o 0,6 procenta, uvedla společnost.

Po dlouhé době v Česku podle analýzy naopak vzrostla výroba z fotovoltaiky, konkrétně o sedmnáct procent na 2,8 terawatthodiny. Ze zemního plynu pak bylo 3,3 terawatthodiny elektřiny, plynové elektrárny totiž vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 terawatthodiny elektřiny. Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, když její výroba dosáhla 700 gigawatthodin.

I přesto, že výroba z obnovitelných zdrojů loni stoupala, podle EGÚ Brno to pro naplnění cílů do roku 2030 nestačí. „Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výši přibližně tří terawatthodin. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 terawatthodiny elektřiny,“ řekl Hrubý.

Nejvyužívanějším zdrojem v celé EU bylo loni jádro, z něhož se vyrobilo 589 terawatthodin elektřiny. Následovaly větrné elektrárny s 450 terawatthodinami, což je meziročně o třináct procent více. Podíl větru na celkové dodávce je tak nyní přes osmnáct procent. „Výroba byla vyšší především v důsledku lepších povětrnostních podmínek, nikoli v důsledku růstu instalovaného výkonu, který v poslední době stagnuje,“ uvedl Hrubý. Nejvíce elektřiny z větru se vyrobilo v Německu, více než 140 terawatthodin. Dalšími významnými výrobci jsou Španělsko, Francie nebo Švédsko.

Meziroční navýšení o osmnáct procent dále podle analýzy zaznamenala fotovoltaika, jež dosáhla osmiprocentního podílu na celkové výrobě elektřiny v EU (196 terawatthodin). Všechny obnovitelné zdroje, včetně biomasy a vody, měly v EU v roce 2023 podíl na celkové výrobě 45 procent, když celkově dodaly 1100 terawatthodin elektřiny. Od roku 2015 tak přidaly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny přibližně 250 terawatthodin.

V celé Unii pak klesá výroba elektřiny z uhlí. Nejvíce v Německu, kde se produkce z uhlí snížila meziročně o 22 procent, dále Polsku o osmnáct procent. Významné snížení výroby z uhlí je patrné také v ČR, Itálii, Belgii nebo Rumunsku. „Pokud myslíme nahrazování uhelných zdrojů vážně, rozvoj pouze fotovoltaiky a větru nestačí. Zásadní bude, kolik se stihne postavit nových plynových elektráren, protože za současné situace si Německo, Česko ani Polsko nemohou dovolit uhelné elektrárny uzavřít,“ dodal Hrubý.

Výroba elektřiny klesala v EU už v roce 2022, kdy se meziročně snížila téměř o sto terawatthodin.