Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Všichni proti všem

Po jednání o vyslovení důvěry vládě je jasné, že hlavním principem fungování nové Sněmovny bude ostrá vzájemná konkurence

Všichni proti všem
Andrej Babiš si nyní vybírá, jestli je pro něj lepší riskovat boj o Hrad, nebo vsadit na relativní bezpečí Sněmovny. | foto Michal Čížek, týdeník Hrot

Počet vládních stran převyšující počet opozičních formací tu byl jen jednou. V letech 2002 až 2006 byla opozice stejně jako teď koncentrovaná jen do dvou partají: ODS a KSČM. Tehdejší situace se však od té dnešní dost lišila. Koaliční vlády měly křehkou „101“ a opozice si kvůli velké ideologické vzdálenosti nijak zásadně nekonkurovala. V praxi to přineslo rekordní trojí střídání vlád, množství vládních návrhů spadlých pod stůl nebo přijatých v totálně kompromisní podobě. Za premiérování Jiřího Paroubka pak komunisté často hlasovali společně s vládní sociální demokracií, s níž měli většinu.

Dnes je prakticky vyloučené, že by se něco z toho opakovalo. Vláda má pohodlnou majoritu a opoziční podporu nepotřebuje.

To však neznamená, že by se vláda u některých návrhů neměla pokusit získat aspoň část opozice. To platí přinejmenším o věcech spojených s evropskou a zahraniční politikou: od priorit předsednictví přes plánované zvýšení výdajů na obranu, účast našich vojáků v misích až po zmírnění dopadů Green Dealu. A to samé třeba u plánované penzijní či školské reformy. Holým neštěstím by bylo, kdyby taková strategická rozhodnutí měla být anulována hned po příštích volbách.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit