Vědci našli na dvou planetkách molekuly vody. Jedná se o dosud první takový objev. Díky rozložení vody je možné zjistit, jak byla voda kdysi dopravena na Zem.

Vědci pracující pro americký Southwest Research Institute (SwRI) objevili vůbec poprvé na povrchu planetky stopy vody. Při tomto objevu jim pomohla data z odstavené Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA), což je společný projekt americké NASA a německé vesmírné agentury DLR.

Odborníci využili přístroj zvaný FORCAST k pozorování čtyř planetek (menší vesmírná tělesa, kterým se dříve říkalo asteroidy) bohatých na křemičitany. Jejich cílem bylo izolovat infračervené spektrální stopy, které by naznačovaly přítomnost molekulární vody. Podařilo se jim to v případě dvou z nich – na planetkách Iris a Massalia.

„Planetky jsou zbytky procesu, při němž se formovaly planety, takže jejich složení se liší podle toho, ve které části sluneční mlhoviny se vytvořily,“ řekla v odborném časopise The Planetary Science Journal hlavní autorka článku Anicia Arredondo ze SwRI. „Zvlášť zajímavá je existence vody na planetkách, protože to může objasnit, jak se dostala na Zemi.“

Planetky bez vody, známé jako suché, vznikaly blíže ke Slunci, zatímco ledové materiály se shlukovaly ve vzdálenějších oblastech. Znalost místa, kde planetky vznikly a z čeho jsou složené, nám pomáhá odhalit distribuci materiálu ve vznikající Sluneční soustavě a pochopit, jak se planetky od svého vzniku vyvíjely.

Jde navíc o znalost, kterou lze využít při studiu vesmíru: pokud budeme vědět, kde všude můžeme v naší Sluneční soustavě hledat vodu, lze to samé využít i v případě jiných planetárních systémů. A to je důležité, protože nám tyto poznatky mohou naznačit, kde by ve vesmíru mohl existovat mimozemský život.

„Náš výzkum jsme založili na úspěchu týmu, který objevil molekulární vodu na straně Měsíce přivrácené ke Slunci,“ říká Arredondo. Rozhodli se proto hledat i na jiných tělesech Sluneční soustavy. „Na planetkách Iris a Massalia jsme zjistili známky, který jednoznačně připisujeme molekulární vodě,“ pokračuje Arredondo.

Průzkum dvou dalších planetek Parthenope a Melpomené molekuly vody neodhalil. Neznamená to však, že tam nejsou.

Použité vybavení nebylo totiž dostatečně citlivé a data znehodnotil šum. Tým proto „přesedlal“ na zatím nejdokonalejší (americko-evropsko-kanadský) vesmírný dalekohled Jamese Webba, který má přesnější optiku a vyšší poměr signálu k šumu. Další objevy tak budou zřejmě brzy následovat.