Vliv Moravského pole a hrůza z Karla IV.

Švýcarsko má u nás pověst bohaté a krásné země, která si udržuje distanc od svého okolí: nebylo zataženo do žádné ze světových válek ani není členem EU. Se současnou Českou republikou ani nesousedí. Ví se, že tam konec života strávily četné osobnosti pocházející z Čech, jako Rilke a Martinů, a že tam po roce 1968 našly nový domov tisíce českých emigrantů. A dnes tam pravidelně míří čeští obdivovatelé Matterhornu i bezpočtu tamních hor a ledovců. Dají se ale vysledovat hlubší vazby obou zemí? Jak ukazuje kniha Mezi českým lvem a helvétským křížem: Výběr z kulturních setkání v dějinách českých a švýcarských zemí, dají a je jich snad až překvapivě mnoho.

Autorem je historik Denis Dumoulin (1948). Narodil se ve frankofonní části Švýcarska ve městě Fribourg, kde na tamní univerzitě vystudoval moderní a soudobé dějiny. V knize chronologicky sleduje osudy politiků, umělců, cestovatelů, vojáků, vědců, kněží, ale i sošek (Pražské Jezulátko) a ostatků světců (svatý Zikmund), kteří obě země propojili. Ukazuje, že někdy prchali migranti z Čech do Švýcarska, jindy ale naopak Švýcaři k nám. Mimo jiné tvrdí, že jedny z prvních popisů Švýcarska pocházejí od českých cestovatelů. Naznačuje, že kdyby nebylo bitvy na Moravském poli a smrti Přemysla Otakara II., možná by nedošlo ke složení legendární přísahy na louce Rütli, která položila základ k vytvoření Švýcarského spříseženství; právě tato událost možná povzbudila odhodlání švýcarských „prakantonů“ vybojovat si nezávislost. O mnoho set let později český generál Ferdinand z Bubna a Litic vysvobodil moderní Švýcarsko z napoleonské okupace. Ale jaksi na oplátku: prvotní základy budoucího Československa podle autora položil Masaryk v Ženevě.

Zlámané a ukradené kosti

Kniha zmiňuje i švýcarskoitalské mistry stavitele působící u nás v období renesance a baroka; tvůrce, které většinou nepokládáme za Švýcary, ale píše se o nich jako o Vlaších, i když pocházeli ze švýcarského Ticina.