„V Česku jsou nejčastější padělky látek na léčbu erektilní dysfunkce – Viagra či Cialis. Je po nich i největší poptávka, protože originály jsou relativně drahé a ne každý chce jít za lékařem pro recept,“ říká Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Před volným nákupem na internetu ovšem varuje. „Kromě toho, že padělky mohou obsahovat zdraví škodlivé látky, často se stává, že neobsahují ani tu požadovanou látku, a koupíte si tak modrou pilulku bez účinku…“

Vědci z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na VŠCHT v rámci jednoho výzkumu zmapovali český trh, kdy Viagru nakoupili z různých zdrojů a provedli analýzy, které ukázaly, že pokud výrobek zakoupíte v oficiální distribuční síti lékáren, šance na padělek je malá. Pokud ale neznámá, i když na první pohled věrohodně vypadající, internetová lékárna nabízí k volnému prodeji léky, které jsou běžně na předpis, je téměř jisté, že se jedná o padělek.

„Není modrá jako modrá – rozdíly byly patrné na první pohled. Kromě obsahu aktivních látek se lišila například i barva tablety, tvar loga nebo typ písma na krabičce,“ vyjmenovává vedoucí laboratoře. Podobně je to prý i u dalších léčiv.

Kontrola padělků je pro chemiky poměrně jednoduchá, protože předem vědí, co hledají, a porovnáním s originálním léčivem lehce odhalí, jaký je rozdíl. Větší dobrodružství zažívají při testování drog. „To je často detektivka, předem nevíme, co hledáme, a na těchto projektech často spolupracujeme s kriminalisty,“ říká Kuchař.

Pavla Hubálková

Aktuálně například připravují projekt sběrných boxů v klubech, kam uživatel anonymně vhodí vzorek drogy a vyplní krátký dotazník s QR kódem, podle kterého může dohledat výsledek s informací, zda vzorek neobsahuje vysoce toxickou látku. „Je to zaměřeno na klubovou scénu, na rekreační uživatele, kteří si chtějí ověřit, zda si nekoupili drogu s obsahem nebezpečných látek.

Hlavním cílem toxikologů a dalších odborníků je získat přehled, co se na taneční scéně užívá, zda se neobjevila nějaká toxická látka či nová, dosud neznámá droga,“ vysvětluje Martin Kuchař. Služeb laboratoře také často využívají například profesionální sportovci, kteří si chtějí ověřit, že sportovní doplňky neobsahují zakázané látky, protože za doping se považuje i nevědomé užití.

Vědci na tripu

„Mnohem raději ale studujeme mechanismus účinků přírodních látek, v posledních letech to jsou především psychedelika, o kterých se někdy říká, že to jsou okna do duše,“ říká Kuchař. V jejich prvním výzkumu v roce 2015 chemici z VŠCHT spolu s odborníky z Národního ústavu duševního zdraví na zdravých dobrovolnících zkoumali, jak psilocybin z hub lysohlávek ovlivňuje myšlení. Od té doby se výzkum výrazně posunul a dnes se již psilocybin s úspěchem používá k experimentální léčbě pacientů s depresí, úzkostí nebo posttraumatickou stresovou poruchou.

Účinek psilocybinu je popisován jako rozpuštění ega, propojení s univerzem nebo i změna vjemů, kdy intoxikovaný slyší barvy nebo má čichové halucinace. „Zkušenost je nepřenositelná, byl to jeden z nejsilnějších zážitků mého života,“ popisuje Kuchař, který se sám účastnil první studie jako dobrovolník.

„Velmi ale záleží na formě podání – v rámci výzkumu je podáváno předem známé množství čistého psilocybinu ve formě želatinové kapsle, přítomen je psycholog a lékař, i to mohlo ovlivnit, že pro většinu dobrovolníků studie to byl velmi příjemný zážitek. Umím si představit, že po požití houbiček někde na technoparty může dojít k dezorientaci nebo jiným velmi nepříjemným zážitkům,“ varuje před nekontrolovaným užíváním a zdůrazňuje, že nám stále chybí řada informací, například o možném kombinovaném účinku s dalšími látkami a léky nebo důsledcích dlouhodobého užívání.

Microdosing

Na popularitě mezi manažery a krea tivci nabývá užívání malých dávek psychedelik, jako jsou LSD, psilocybin a další tryptaminy. „Užívají je v dávkách desetkrát až dvacetkrát nižších, než je psychedelická dávka. Řada studií ukazuje, že uživatel má lehce posunuté vnímání a je kreativnější, ale doporučit to samozřejmě nelze,“ říká Martin Kuchař. „Pokud však chce někdo experimentovat, může vyzkoušet byliny jako guarana, kolový ořech, zelený čaj, maralí kořen, schizandra a další adaptogenní rostliny, které tonizují organismus, bystří mysl a jejich držení není v rozporu se současnou legislativou,“ radí.

Zaostalá legislativa

„Naše studie zaměřené například na stabilitu CBD olejů nebo psilocybinu v lysohlávkách budí značný ohlas i u laické veřejnosti,“ líčí vedoucí výzkumné skupiny. „Nedávno nám například přišel e-mail od amerického startupu s oslovením ‚Hey brother‘ a řadou dotazů kolem stability psilocybinu v želatinových bonbonech – v Kalifornii totiž letos legalizovali pěstování lysohlávek,“ popisuje s úsměvem Kuchař a zdůrazňuje, že užívání nejrůznějších přírodních látek začíná být velký byznys. Jako příklad uvádí v poslední době velmi populární CBD oleje – nepsychoaktivní kanabinoidy, které se propagují proti depresím, úzkosti a na uklidnění.

Odborníci ale doporučují zvýšenou opatrnost především při chronickém užívání, CBD totiž interaguje s celou řadou receptorů a ovlivňuje jaterní enzymy. Záleží i na kvalitě přípravku, na VŠCHT například zjistili, že CBD oleje jsou stabilní pouze po určitou dobu, poté jejich účinek prudce klesá, což může být ještě urychleno nevhodným skladováním. „Kromě toho jsou CBD oleje v jakési šedé legislativní zóně, kdy nejsou povoleny ani zakázány – neexistuje například kontrola kvality, mohou obsahovat kontaminaci psychoaktivním THC, což může způsobit problémy například řidičům,“ říká Martin Kuchař.

A upozorňuje: „Velmi rychle bychom měli provést legislativní i společenskou revizi, například psilocybin je na seznamu nejpřísněji kontrolovaných látek, a přitom se jedná o nenávykovou látku, která je méně toxická než široce tolerovaný alkohol nebo tabák. Padělaná léčiva se řídí stejnou legislativou jako padělky bot, ačkoli mohou poškodit zdraví. To je prostě špatně.“

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.