Nešlo o příjemný zážitek. Bývalý mechanik Kim Jonny Karlsen byl právě doma, když v nedalekém větrném parku došlo k nebezpečnému incidentu. Od rotoru se ulomil obří list větrné turbíny, který váží dvaadvacet tun a na délku měří stejně jako Boeing 747, tedy pěkných 72 metrů.

Norský větrný park Odal naštěstí leží na odlehlém místě a list spadl na stromy, které rostou pod turbínami. „Vyskočil jsem z pohovky a zavolal kamarádovi, který tam pracuje. Chtěl jsem zkontrolovat, jestli se někdo nezranil,“ řekl britskému listu Financial Times Karlsen.

Větrný park ve východním Norsku má celkový instalovaný výkon 163 megawattů, větrné turbíny dodal německý výrobce Siemens Gamesa. Po incidentu byly všechny ostatní turbíny dočasně odstaveny.

Poruchy se ve větrných parcích začínají po celém světě množit s tím, jak rostou rozměry i hmotnost vyráběných větrníků. Celý sektor větrné energetiky se potýká se stále většími nároky na kvalitu jednotlivých komponentů. Letos už byly hlášeny incidenty s ulomenými listy turbín ze Spojených států nebo ze Skotska.

I když větrný sektor nezveřejňuje přesné počty poruch, podle vyšších rezerv firem pro výplaty záruk se dá soudit, že incidenty u turbín jsou stále častější. Podle analýzy poradenské společnosti Wood Mackenzie tvořily záruční rezervy velkých výrobců větrných turbín v roce 2023 v průměru 5,4 procenta tržeb. V roce 2018 to bylo 2,8 procenta.

„Potřebují to nutně vyřešit, není žádná jiná možnost,“ řekl na adresu německého výrobce Endri Lico, expert na dodavatelské řetězce ze společnosti Wood Mackenzie. Část výrobců větrných turbín se nyní při vývoji nových větrných zdrojů zaměřuje na větší kvalitu všech komponentů.

Tlak na rychlost výroby stále větších turbín přichází z Číny, která se snaží i v tomto sektoru vytěsnit z trhu západní konkurenci. Loni komunistická velmoc uvedla do provozu turbínu, jež má v průměru dvou čepelí a generátoru 260 metrů. Každý list je dlouhý 123 metrů a váží 54 tun.

Větrná energetika zažívá v posledních letech, i přes finanční problémy některých výrobců, bouřlivý rozvoj. Jen loni tento sektor přidal na trh turbíny o instalovaném výkonu 117 gigawattů. V provozu už je celosvětově téměř půl milionů větrných turbín.

Roste i jejich průměrný výkon. Modely na pevnině mají v průměru 4,8 megawattů, na moři pak 9,6 megawattů. Uvádění stále větších a silnějších turbín na trh nicméně vede ke snižování jejich spolehlivosti.

I viceprezident dánského výrobce Vestas Morten Dyrholm přiznal, že se některé novinky na trh dostávají příliš rychle bez dostatečného testování kvality a spolehlivosti. „Došlo k extrémnímu závodu,“ okomentoval nelítostný boj mezi konkurenty.

Navíc napětí v dodavatelských řetězcích způsobilo, že se na nové komponenty při opravách větrných turbín čeká více než rok. Pro provozovatele elektráren i pro výrobce větrníků to znamená značnou finanční zátěž.