Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Soud Evropské unie rozhodl: tvrdá regulační linie antimonopolní eurokomisařky Margrethe Vestagerové slaví v boji proti firmám Big Tech zásadní úspěch.
Desáté září se stane datem, jímž se odkaz Margrethe Vestagerové, odstupující eurokomisařky pro hospodářskou soutěž, zapíše do dějin. Nebo alespoň do příruček korporátního práva. Soudní dvůr Evropské unie ve dvou samostatných, ale stejně zásadních rozhodnutích ten den rozhodl ve prospěch Evropské komise v právních bitvách proti dvěma americkým technologickým gigantům, Applu a Googlu.
Verdikty, které soud v Lucemburku v úterý vynesl, v podstatě dávají punc finální platnosti tvrdé regulační linii Evropské unie. Tu po posledních deset let formuluje dánská komisařka Vestagerová, která vede unijní antimonopolní úřad během dvou po sobě jdoucích funkčních období.
První rozsudek znamená, že Google neuspěl s odvoláním proti staršímu soudnímu rozhodnutí, že porušil antimonopolní zákony EU a musí proto zaplatit pokutu 2,4 miliardy eur. Podle druhého je Apple povinen odvést do irské státní pokladny třináct miliard eur, o které ji nezákonně připravil na daních.
Ani pro jednu firmu to neznamená finanční potíž. Horší je klepnutí přes prsty a ztráta jisté části zisků generovaných v Evropě. Daleko nejbolestivější však pro ně je příklad, jejž Evropa – považovaná ve značné části světa za etalon regulatorní praxe – dala budoucím trhům obou gigantů v dalších oborech, do nichž se pustí. V současné době se především jedná o byznys spojený s umělou inteligencí , od nějž si Google i Apple slibují mnoho.
„Je to také vítězství pro rovné podmínky na jednotném trhu a pro daňovou spravedlnost,“ uvedla Vestagerová, která rozsudky komentovala na tiskové konferenci v Berlaymontu.
Toto vítězství do jisté míry vyvažuje jiná rozhodnutí téhož soudu, která v posledních letech naopak představovala pro komisi značný neúspěch. K nim například patřila rozhodnutí ve sporech, jež unijní exekutiva vedla proti společnostem Amazon a Engie.
V prvním současném rozsudku soudní dvůr potvrdil pokutu, kterou komise Googlu uložila již v roce 2017. Tehdy obvinila americkou firmu ze zneužití dominantního postavení tím, že upřednostňovala své služby srovnávání zboží při vyhledávání internetových obchodů před svými konkurenty. Google toto rozhodnutí v roce 2021 napadl. Kauza skončila v úterý, kdy eurosoudci odvolání zamítli.
Případ sporu s Applem je zamotanější a jeho zápletka obnáší překvapivý obrat. Pře začala v roce 2016, kdy Brusel obvinil firmu z kalifornského Cupertina, že uzavřela, mírně řečeno, příliš výhodnou dohodu s úřady v Irsku.
Ostrovní stát, jenž svoji moderní ekonomiku vybudoval za evropské peníze, se Bruselu odvděčil tím, že stanovil supernízkou korporátní daň. Tím k sobě z ostatních evropských zemí odlákal řadu nadnárodních firem včetně Applu, jenž tam má své evropské sídlo.
Podle úřadu Vestagerové měly dvě dotace z Dublinu z let 1991 a 2007 ještě nad rámec uvedeného mírného zdanění představovat neoprávněnou státní podporu. Apple si tak neprávem přišel na částku, jež odpovídá 0,05 procenta veškerých daní odvedených v dotyčných letech do irské státní pokladny.
V roce 2020 společnost u soudu nižší instance vyhrála a dosáhla zrušení platebního příkazu. Exekutiva EU však podala odvolání, které skončilo úterním rozsudkem; soudní dvůr EU jím uložil společnosti Apple maximální platbu ve výši 13 miliard eur.
Poslední rozsudek je v Evropě považován za zelenou tvrdému postupu Vestagerové vůči velkým technologickým společnostem a zejména jejímu výkladu unijních pravidel pro státní subvence.
Díky oběma případům – ačkoli se týkají různých oblastí – se bruselský antimonopolní úřad stal nejagresivnějším „hlídacím psem“ technologického sektoru na světě. Od doby, kdy Vestagerová svou politiku zavedla, zintenzivnily kontrolu firemních praktik v této branži i další země v čele se Spojenými státy.
Google se kromě toho v současné době proti Evropské komisi odvolává ve dvou dalších antimonopolních případech. Kromě toho komise vyšetřuje, jak firma trénuje svoje modely umělé inteligence, z čehož mohou Googlu plynout další nesnáze.
Ve sporu z roku 2018 jde o 4,34 miliardy eur, v druhém, o rok mladším, pouze o půldruhé miliardy. Zároveň však firma čelí podobným sporům s americkým ministerstvem spravedlnosti; evropský příklad může za Atlantikem táhnout i nadále.
Evropská soudní řízení však také poukázala na pomalost a složitost právního systému EU. Vyvolala znepokojení ohledně schopnosti regulačních orgánů držet krok s rychlým vývojem technologické branže.
Částečně s cílem řešit tyto problémy schválila EU v roce 2022 legislativní balíček nazvaný Digital Markets Act, který dává regulačním orgánům širší pravomoci nutit velké digitální platformy, aby změnily své obchodní praktiky a uvedly je do souladu s evropskými pravidly, nebo jim ukládat pokuty, pokud se nepodřídí.
Pasquale Tridico, nový předseda podvýboru Evropského parlamentu pro daně, se k rozhodnutí soudního dvora o Applu vyjádřil příznivě. „Daňové výhody poskytované nadnárodním společnostem jsou de facto považovány za daňový podvod. Tato praxe je neslučitelná s vnitřním trhem a odčerpává vzácné zdroje z veřejných prostředků potřebných pro vzdělávání, zdravotnictví, boj proti chudobě i podporu průmyslových odvětví v krizi,“ uvedl.
Zároveň vyzval budoucí Evropskou komisi, aby navrhla legislativu, která by „všechny formy obcházení daňových povinností a konkurenčních výhod“ pro firmy Big Tech v rámci Evropské unie šmahem zakázala.
