Google prohrál největší technologický antimonopolní soudní spor od konce 90. let. Federální soudce Amit Mehta v pondělí ve svém 277stránkovém rozhodnutí uvedl, že Google je monopolistou a že ve své snaze ovládnout trh s vyhledávači porušil americké antimonopolní zákony. To má pro podnikání Googlu zásadní důsledky. Může to z jeho příjmů z vyhledávání ukrojit čtvrtinu, což představuje asi 15 procent veškerých příjmů mateřské firmy Alphabet.
Vyhledávač je proto nejcennější součástí byznysu Googlu. Například v posledním ukončeném kvartálu obstaral více než polovinu celkových firemních příjmů. Tržby z vyhledávání dosáhly 48,5 miliardy dolarů z celkového objemu 84,7 miliardy dolarů. Posledně jmenovaná cifra znamená 14procentní meziroční nárůst.
V loňském roce prošlo téměř 90 procent všech vyhledávacích dotazů právě přes Google. Firma a její vyhledávač jsou závislé jeden na druhém: vyhledávání bez Googlu si lze představit skoro stejně obtížně jako Google bez vyhledávání.
Klíčová výchozí pozice
Nyní je však značná část příjmů společnosti Google z vyhledávání ohrožena. Hlavním způsobem, jak si Google udržuje korunu krále vyhledávacího trhu, jsou distribuční dohody s vývojáři webových prohlížečů (například Apple), výrobci chytrých telefonů běžících na platformě Android (hlavně Samsung) a poskytovateli mobilních služeb (například na největším trhu, v USA, Verizon).
Google těmto společnostem (které jsou stran vyhledávání partnery, ačkoli jinde si konkurují) platí za to, že je jejich výchozím vyhledávačem. Například v roce 2022 zaplatil Google Applu 20 miliard dolarů za to, že je výchozím vyhledávačem v prohlížeči Safari v iPhonech.
To dává Googlu velký náskok před konkurencí. „Zhruba polovina všech obecných vyhledávacích dotazů ve Spojených státech proudí přes vyhledávací přístupový bod,“ napsal ve zdůvodnění federální soudce Mehta, jenž o soudní prohře Googlu rozhodl. Téměř třetina celkového objemu dotazů přitom na americkém trhu pochází ze zařízení Applu, v nichž má Google řečenou pozici výchozího přístupového bodu. Pokud nebude Google v budoucnosti moci podobné distribuční smlouvy uzavírat, jeho příjmy budou ohroženy.
Jak přesně soud rozhodne, se dozvíme během následujících měsíců. Nabízí se několik scénářů. Ministerstvo spravedlnosti by mohlo Googlu prostě uložit pokutu, nebo mu zakázat výše popsané distribuční smlouvy.
Vtip je v tom, že i v posledně jmenovaném případě by si uživatelé pravděpodobně stále k vyhledávání vybrali Google, shodují se analytici (Dan Ives z analytické firmy Wedbush nebo Matt Levine, finanční komentátor Bloombergu). Navíc není žádný spěch: například dohoda Googlu s Applem bude smět fungovat přinejmenším do roku 2026, jak soud již dříve předeslal.
Google je sloveso
Jiná věc je, že ztráta 15 procent příjmů by znepokojila Wall Street a cenu akcí Alphabetu by to patrně nepříjemně srazilo – ačkoli odhady, kolik by takové sražení z ceny ubralo, se různí. Například na pondělní soudní rozhodnutí cena nijak nezareagovala, nejspíš proto, že akcie Googlu již utrpěly ztráty po oznámení slabších zisků za druhé čtvrtletí.
Tolik suchá fakta. V kontextu však působí složitěji. Googlit – či anglicky to google – znamená v běžné totéž jako „vyhledat na internetu“. Měřeno objemem dotazů na vyhledávání čítá podíl Googlu 89,2 procenta, na mobilních zařízeních dokonce 94,9 procenta.
Antimonopolní pře se točí okolo faktu, že Google této monopolní síly zneužívá prostřednictvím zmíněných distribučních dohod. Kdyby za pozici, již tím získá, neplatil, teoreticky by měl jiný vyhledávač větší šanci konkurovat Googlu.
Jak by to asi dopadlo? Druhé místo mezi vyhledávači patří Bingu od Microsoftu s přibližně 5,5 procenta všech dotazů. A jaký je nejfrekventovanější dotaz na Bingu? Inu, „google.com“. I tam, kde je výchozím vyhledávačem Bing, lidé hledají, jak se dostat na Google.
Vyhledávání je přitom svého druhu zacyklený byznys. Čím více uživatelů máte, tím lépe jste informováni o tom, co uživatelé chtějí, a tím lepší váš vyhledávač bude. Jste-li výchozím vyhledávačem (především v myslích uživatelů), získáváte o těchto uživatelích spoustu údajů, díky čemuž jste ještě lepším vyhledávačem. Čím více uživatelů máte, tím také máte více peněz.
Bing versus Google
Jak to funguje v praxi, ukazují záznamy jednání mezi Microsoftem, Googlem a Applem, během nichž se prvně jmenované dvě firmy snažily zajistit svým vyhledávačům výhodnou výchozí pozici na zařízeních Applu.
Microsoft velmi stál o to, aby Apple v iPhonech dosavadní vyhledávač Google Bingem nahradil. Výrobce Windows věděl, že za to bude muset zaplatit, a byl dokonce ochoten přechod Applu z Googlu na Bing dlouhodobě dotovat. Nabídl proto Applu podíl na příjmech ve výši 90 procent svých reklamních příjmů z vyhledávání; za pět let by to čítalo necelých 20 miliard dolarů.
Apple nabídku odmítl. Microsoft tedy navrhl, že Applu odevzdá veškeré své příjmy z Bingu (myšleno ty, jež Bing vygeneruje na zařízeních Applu), aby si postavení výchozího prohlížeče zajistil. To je ekvivalent pivovaru, který bude dávat restauracím pivo zadarmo, aby si zajistil publicitu.
Apple ani to nepřijal, protože... protože to není výhodné. Co by se stalo, kdyby nabídku přijal a namísto vyhledávače od Googlu používal Bing? Microsoft nabídl sto procent takto vygenerovaných reklamních příjmů po dobu pěti let (a pak se uvidí), kdežto Google by dále platil obvyklých 33,75 procenta, bez časového omezení.
Odhady založené na statu quo přitom říkají, že Apple za stávajícího uspořádání věcí od Googlu dostane za příštích pěti letech zhruba 40 miliard dolarů (a v následujících pěti letech pak 70 miliard). To byl dvojnásobek 20 miliard dolarů, které společnost Microsoft nabídla společnosti Apple za prvních pět let. Microsoft tedy nabízel polovinu.
Alenka v říši divů
Co by Microsoft musel nabídnout? Apple na to vypracoval studii s interním názvem „Alenka v říši divů“, přičemž Alenkou byl právě Microsoft. Aby se příspěvek Microsoftu vyrovnal Googlu, musel by Applu zaplatit 122 procent podílu z Bingem vygenerovaných příjmů. Musel by připlatit bezmála čtvrtinu toho, co vydělá; představte si, že chodíte do práce a váš nominální plat čítá 100 tisíc korun měsíčně. Každého patnáctého tedy přinesete do účtárny 22 tisíc korun a jste si kvit. To je asi stejně atraktivní jako veřejná kastrace.
Americké ministerstvo spravedlnosti zatím neřeklo, o jaké změny v byznysu Googlu bude usilovat. Pokud by sáhlo po radikálním požadavku na oddělení Alphabetu od ostatních produktů, jako je Android nebo Chrome, znamenalo by to největší nucený rozpad americké společnosti od rozdělení AT&T v roce 1984.
Problém je, že ani to konkurenci právě neposílí. I když by Google přestal platit za to, že je výchozím vyhledávačem, se vší pravděpodobností by jím zůstal i nadále.
