Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Datová centra pro umělou inteligenci výrazně zvyšují emise, dekarbonizační plány Googlu berou za své

Americká technologická společnost Google ze skupiny Alphabet za posledních pět let navýšila emise skleníkových plynů o 48 procent. Příčinou je rozšiřování datových center v důsledku požadavků systémů umělé inteligence (AI). Ty tak ohrožují ambiciózní cíl firmy dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality.

Datová centra pro umělou inteligenci výrazně zvyšují emise, dekarbonizační plány Googlu berou za své
Datové centrum Googlu poblíž nizozemského Groningenu | foto Aerovista Luchtfotografie / Shutterstock.com

Google v roce 2023 vypustil do ovzduší 14,3 milionu tun ekvivalentu CO2, což představuje nárůst o 48 procent oproti roku 2019 a o 13 procent ve srovnání s rokem 2022, uvedla společnost ve výroční zprávě o dopadu na životní prostředí.

Emise spojené se spotřebou elektrické energie loni vzrostly o 37 procent a představovaly čtvrtinu emisí skleníkových plynů vypuštěných společností, což, jak připomíná deník Financial Times, ohrožuje plány Googlu být do roku 2030 uhlíkově neutrální.

Ředitelka pro udržitelnost Kate Brandtová uvedla, že je společnost i nadále vázaná cílem snížit emise do roku 2030, nicméně zdůraznila jeho „extrémně ambiciózní“ povahu. „Očekáváme, že emise budou nadále pokračovat v růstu, než začnou klesat a přibližovat se k našemu cíli,“ řekla. Současně ale společnost ve zmíněné zprávě připustila. že loni „pozastavila“ některé projekty na využití čisté energie.

AI může podle expertů představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. Podle Juraje Hvoreckého z Centra pro environmentální a technologickou etiku vyžaduje zadání stejného příkazu do jazykového modelu jako ChatGPT místo do klasického vyhledávače více než třicetinásobně větší výpočetní výkon, což vede k výrazně větší spotřebě energie.

Datová centra společnosti Google v roce 2022 zkonzumovaly 22,29 terawatthodin elektrické energie, což je ekvivalent spotřeby třetiny Česka.