Vysoké letní teploty začínají být na řadě míst planety nesnesitelné. O to více, pokud ve vybrané oblasti nefunguje klimatizace. Je to způsobeno stále častějšími výpadky dodávek elektřiny, protože energetická infrastruktura zastarává a v řadě zemí už nemá dostatečné kapacity, aby letní nápory poptávky, způobené mimo jiné právě i vysokým odběrem klimatizací, zvládla.

Jedním z míst, kde došlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny, bylo hlavní město Černé Hory, Podgorica. Život se tu na konci června prakticky zastavil, autobusy a automobily uvázly v zácpě, protože nefungovaly semafory, zhroutil se internet a nefungovaly kromě klimatizace ani bezpečnostní alarmy. Několikahodinový blackout zasáhl také Bosnu, Albánii a část pobřeží v Chorvatsku.

Špatná zpráva pro stovky milionů lidí na celém světě spočívá v tom, že se budou rizika blackoutů v následujících letech stupňovat, varovala agentura Bloomberg. Tempo investic do modernizace elektrizační soustavy totiž nedrží krok s nárůstem decentralizovaných energetických zdrojů.

K tomu se přidává i skokový růst poptávky v letních špičkách, případně dopady hojnějších případů extrémního počasí. Jen v Texasu zůstaly miliony domácností bez proudu v důsledku hurikánu Beryl. Výpadky elektřiny postihly v posledních týdnech Ekvádor, Mexiko, Indii nebo Kuvajt.

„Celý energetický systém byl postaven a navržen v jedné klimatické éře. Nyní se po něm žádá, aby fungoval v jiných podmínkách,“ řekl profesor energetiky z texaské univerzity v Austinu Michael Webber. Roste tak riziko, že se celý energetický systém zhroutí.

Analytická služba BloombergNEF spočítala, že do roku 2050 bude nutné investovat do modernizace globální infrastruktury sítí 24,1 bilionů dolarů, jež souvisí s naplněním cíle uhlíkové neutrality. „V souvislosti s tím, jak se teploty a přístup ke klimatizaci zvyšují, bude to znamenat pro rozvodné sítě větší tlak,“ varovala analytička BNEF Felicia Aminoffová. Země ve Středomoří a na Blízkém východě zaznamenávají rekordní nárůsty v letní poptávce během energetické špičky.

I tak bohatá země, jako je Kuvajt, musela přistoupit během veder přesahujících 50 stupňů Celsia k odstavení části elektrické sítě, aby zabránila blackoutům. Incident vedl k zaplavení tísňových linek, protože lidé uvázli ve výtazích. „Nikdo nechápal důležitost preventivních opatření. Musíme plánovat roky dopředu,“ zdůraznil bývalý úředník kuvajtského ministerstva energetiky Fuad Al-Own.