V současné energetické bouři se akutněji než kdy dřív propírá otázka, jak bude energetika západního světa vypadat za pět deset let. Se svou vlastní odpovědí se chtějí prosadit i někdejší bývalé bašty tuzemského průmyslu. Skupina Witkowitz, která navazuje na někdejší vítkovické strojírenské impérium a kterou dnes ovládají následovníci loni zesnulého podnikatele a lobbisty Martina Ulčáka, se chce prosadit s konceptem vlastního malého jaderného reaktoru (SMR), který ještě Ulčák pojmenoval David.

Za projektem stojí společnost Czechatom, kterou kontroluje skupina vědců v čele s hlavní tváří projektu Martinem Grochem. Ti se dali dohromady už v roce 2007 a začali na konceptu SMR pracovat. Firma nicméně formálně vznikla až loni na jaře. Prakticky od začátku ale u toho byla právě skupina Witkowitz, do které patří třeba tradiční technologická společnost Vítkovice energetické strojírenství. O provázanosti projektu s podnikatelskou říší Martina Ulčáka svědčí i fakt, že jedinou členkou dozorčí rady je Iveta Nováková, sestra zesnulého byznysmena a dnes jedna z klíčových osob, která se o majetky, jež po sobě Ulčák zanechal, stará. 

„Je to bezesporu také Martinův projekt, věřil, že právě malé reaktory jsou jednou z cest pro budoucnost energetiky. Ústup od tradičních zdrojů nás všechny nutí promýšlet nové možnosti. V České republice máme unikátní kombinaci vědecké základny a technologických znalostí a výrobní základny, která nám umožňuje na takovém projektu pracovat. Věříme, že toto je cesta k účinné, moderní a k přírodě šetrné tvorbě energie. Malé jaderné elektrárny nabízejí navíc více možností využití než jen výrobu čisté energie,“ zdůvodňuje zájem skupiny Witkowitz na projektu tiskový mluvčí Karel Křivan s tím, že do projektu zatím Vítkovice nainvestovaly desítky milionů korun.

„Podporujeme Czechatom a čekáme na studii proveditelnosti a zadávací dokumentaci. Naše role nastane, až začneme rozkreslovat výrobní dokumentaci, vyrábět prototyp reaktorové nádoby a realizovat první studené zkoušky. V něčem se cítíme soběstačnými nositeli tradice, v něčem počítáme s oslovením dalších českých partnerů, chceme, ať je to český projekt v širším slova smyslu,“ dodává Křivan. Označení David odkazuje na biblickou postavu, která navzdory malé výšce dokázala zahubit pomocí praku a kamene mocného a velkého Goliáše.

Letos má vzniknout první ostrá verze konstrukčního řešení hlavních komponent jaderného ostrova a bude podrobována ověřovacím výpočtům. V roce 2022 by měl vznikat samotný prototyp. Teď je klíčové dotáhnout studii proveditelnosti. Autoři věří, že za pět let by se řešení mohlo posunout k ostrému provozu.

David je tlakovodní reaktor (PWR), se kterým mají inženýři v Česku rozsáhlé zkušenosti. PWR je nejčastěji používanou technologií pro jaderné reaktory ve světě. „Robustní bezpečnostní systémy vyvinuté pro moderní PWR byly pro účely SMR David ještě vylepšeny. Členové týmu jsou stejní lidé, kteří pomohli České republice postavit dvě jaderné elektrárny, které jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších a nejefektivnějších na celém světě, a zároveň dodávají podstatné vstupy desítkám dalších elektráren po celém světě,“ vysvětluje šéf Czechatomu Martin Groch.

Je jasné, že teď se hraje o velké peníze, přízeň politiků, nadnárodních firem i největších energetických hráčů. V tomto ohledu je projekt na samém začátku. Navíc státní gigant ČEZ vyvíjí vlastní řešení SMR v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Právě směrem k ČEZ zatím zástupci Czechatomu a skupiny Witkowitz mluví velmi diplomaticky. 

„Jdeme každý svou cestou,“ naznačuje Křivan, zároveň ale nechce vyloučit budoucí spolupráci. Víc se však o vztahu k ČEZ bavit nechce. V obecné rovině nicméně platí, že bez diplomatických styků s ČEZ a s ministerstvem průmyslu podobný projekt v Česku nemá šanci na úspěch. Pro budoucnost českých nukleárních projektů je pak také zásadní, jakou pozici si jaderná energetika nakonec vybojuje v rámci společné evropské politiky Green Deal. 

Roadshow ambiciózního programu ale již začala. Společnost Czechatom před několika dny představila svůj projekt ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. „Mohu snad říct jedině to, že byl diskutován i další vývoj projektu, obecně možnosti podpory a eventuální zapojení do budoucích aktivit ministerstva týkajících se malých modulárních reaktorů v reakci na European SMR Partnership,“ říká diplomaticky Křivan.

Minulý týden Czechatom také uzavřel smlouvu s pražským ČVUT. „Uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci s FJFI ČVUT jakožto předním evropským centrem excelence v oblasti jaderného inženýrství. Můžeme se tak minimálně v příštích pěti letech opřít o jejich expertizu v oblasti neutronové fyziky, termohydrauliky a dalších,“ pochvaluje si rovněž jeden ze zakladatelů Czechatomu Martin Groch. Tento týden mají zástupci firmy svůj projekt představit také odborné veřejnosti na Ukrajině.