Bruselská Evropská komise přišla s konceptem podpory společné zbrojní výroby v rámci zemí Evropské unie, jež by měla koordinovat a zlepšit výrobní kapacity v obranném a bezpečnostním průmyslu.

Šéf švédského koncernu Saab Micael Johansson, jenž je zároveň viceprezidentem Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), nicméně varuje, aby tato nová evropská politika nebyla až příliš protekcionistická a nevyloučila ze zbrojních projektů i partnery ze třetích zemí.

„Nemůžeme se stát příliš velkými protekcionisty s tím, že všechno musí udělat evropské společnosti,“ řekl pro Financial Times Johansson.

Brusel společnou „zbrojní politikou“ reaguje na válku na Ukrajině, ve které se ukazuje, že je potřeba v případě konvenčního a dlouhotrvajícího konfliktu ve velké míře vyrábět munici i další vojenskou techniku v obrovských objemech, na které nyní nemá starý kontinent kapacity. I proto švédský manažer zdůraznil, že je třeba v tomto sektoru spolupracovat i s dalšími hráči, kteří se zapojí do „rozvoje obranných schopností Evropy“.

Evropské státy debatují o tom, jak zlepšit koordinaci zbrojní výroby v členských zemích Unie, například formou společných zakázek a upřednostňování výrobců, kteří mají sídlo v rámci EU. Komise počítá s tím, že by do roku 2030 mělo nejméně padesát procent z celkového objemu zbrojních zakázek pocházet od evropských výrobců.

Tento krok by samozřejmě nejvíce dopadl na americké zbrojaře, kteří ve velkém dodávají své systémy evropským armádám. Poukazuje se na to, že evropské země od začátku bojů na Ukrajině zvýšily rozpočty na svou obranu, ale až 78 procent nových objednávek pochází ze zemí mimo EU.

Část členských zemí se ale obává, že nová celoevropská politika bude příliš restriktivní a může v konečném důsledku vést k vyloučení důležitých zbrojních kapacit. Zbrojní iniciativa by se měla především zaměřit na zvyšování produkce evropského zbrojního průmyslu a také na investice do modernizace celého sektoru.

Právě Švédsko má tradiční vazby na Británii ve zbrojní branži, také Německo a Polsko mají lobbovat u Evropské komise, aby nebyla příliš striktní. Naopak Francie se snaží posílit svůj zbrojní sektor požadavkem na to, aby nové zbrojní zakázky podcházely od evropských firem.

Zástupci zbrojních společností ze Spojeného království se snaží přesvědčit bruselské úředníky a politiky, že jsou stále geograficky, kulturně i strategicky součástí Evropy a z nových zbrojních zakázek by neměly být vylučovány.

Švédský institut Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) ve své nové zprávě konstatoval, že se celosvětově výdaje na zbrojení zvyšují. Loni se jednalo o sedmiprocentní meziroční nárůst, což znamená nejvyšší skok za 365 dní od roku 2009. Nejvíce na zbrojení vydávají Spojené státy, Rusko a Čína.