Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vlivný šéf Putinovy de facto zpravodajské služby navrhuje znárodnit hlavní sektory ruské ekonomiky.
Šéf vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandr Bastrykin minulý pátek na Petrohradském mezinárodním právním fóru navrhl znárodnit hlavní sektory ruské ekonomiky. „V podstatě mluvíme o zajištění ekonomické bezpečnosti ve válečných podmínkách… Udělejme tedy další krok – pojďme cestou znárodnění hlavních sektorů naší ekonomiky,“ řekl Bastrykin.
Zpráva přichází těsně poté, co vláda Michaila Mišustina přišla s myšlenkou privatizovat co nejvíce menšinových podílů ve státních firmách – jednak kvůli oživení ekonomického růstu, jednak kvůli příjmu do státní kasy.
Ruská vládnoucí elita si tedy pohrává s myšlenkou na privatizaci a znárodnění najednou. Lze to vykládat tak, že problémy tamní ekonomiky nabyly takového charakteru, že je lze řešit pouze pomocí radikálních a vzájemně protichůdných opatření. Zadruhé, pěkně splývají pojmy národ, stát a oligarchie: když spojenci Kremlu dostanou do rukou další firmy, je to privatizace, nebo již znárodnění?
Může to být i skoro jedno, jak je vidět na příkladu tamních bank, nominálně soukromých či korporátních subjektů. Centrální banka minulý týden komerčním finančním domům nařídila předat informace o využití VPN v jejich infrastruktuře. Banky to nesly nelibě.
Důvodem nebylo rozhořčení, co že si to věrchuška zase dovoluje (to není disciplína, se kterou v Rusku dojdete daleko). Problém je v tom, že ačkoli konečný příkaz vydala centrální banka, jeho iniciátorem – a příjemcem informací o VPN – není ona sama, nýbrž komunikační regulátor Roskomnadzor.
Úřad, který se nominálně vzato stará o stanovení pravidel komunikace, má pochopitelně bezpečnost jako jednu z priorit. A přesto nařídil, že chce od bank dotyčné citlivé interní informace dostávat prostřednictvím nezabezpečené elektronické pošty.
Banky musejí podle nařízení úřadu do 2. června nahlásit, kdo a jak v jejich infrastruktuře využívá VPN. Musí to provést následujícím způsobem: vyplní soubor v Excelu a odešlou jej e-mailem.
Úřad komunikačního regulátora zjevně nadřadil svůj zájem na dohledu nad internetovým provozem (připojení přes VPN umožňuje i v Rusku přístup k zakázaným stránkám, jako je třeba Facebook – mimo Moskvu) jakýmkoli bezpečnostním ohledům.
Není divu. Když nedávno utekla adresná citlivá data tisícovek uživatelů největší ruské internetové firmy Yandex, pokuta čítala šedesát tisíc rublů (zhruba 16 500 korun). Kdo výši pokuty navrhl? Hádáte správně, Roskomnadzor.
