Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Z Ruska už odešlo několik stovek zahraničních firem. Putin navrhuje „nacionalizovat“ veškeré podniky, aby Rusové neztratili práci. Navíc hrozí, že západní investoři přijdou o 150 miliard dolarů, které půjčili ruským firmám.
Rusko se dostává do stále větší ekonomické i společenské izolace kvůli brutálně vedené válce na Ukrajině. Z Putinovy „říše zla“ už odešlo nebo pozastavilo své služby 375 zahraničních firem, uvedla Yaleova univerzita. A přibývají další.
Vedení ruského státu se snaží byznysovému exodu bránit tím, že bude nacionalizovat (rozuměj znárodňovat) majetky západních firem ve snaze udržet pracovní místa. První vlaštovkou byl výnos prezidenta Vladimira Putina o zabavení letadel zahraničních leasingových firem, jež jsou na území Ruské federace. Hodnotu mají přes deset miliard dolarů.
Manažeři globálních společností navíc čelí zastrašování od ruské prokuratury, jež varuje, že firmám zabaví veškerý majetek, pokud se rozhodnou z Ruska odejít. Strana Jednotné Rusko, ovládající obě komory ruského parlamentu, dokonce navrhovala zatýkání vedoucích manažerů zahraničních podniků, kteří kritizují Kreml a vedení státu. V úvahu připadá přijetí zákona, jenž umožní firmu znárodnit v případě, že více než 25 procent akcií vlastní investoři z „nepřátelských států“.
Ruská vláda by měla právo uvalit na firmy externí správu a vyvlastnit stávající akcionáře. Bílý dům už na tyto zprávy reagoval varováním, že nezákonná rozhodnutí budou Rusko ekonomicky bolet víc než dosud.
Rozsah znárodňování nemá podle Elisabeth Brawové z think-tanku American Enterprise Institute v poválečné historii obdoby, většinou šlo v případě Kuby nebo Íránu o získání ekonomického vlivu. Poslední ruské kroky jdou i za tento rámec, protože se jedná hlavně o potrestání západních firem, že nepodporují válku na Ukrajině.
Rusko samo připouští, že majetek společností nekonfiskuje kvůli tomu, aby je řídilo lépe. Je nepravděpodobné, že Kreml dokáže efektivně provozovat několik stovek poboček rychlého občerstvení McDonald’s, továrnu na žiletky Gillette nebo výrobu vozů Mercedes-Benz.
Na ruském trhu práce není dostatek vhodných odborníků pro vedení zahraničních společností, tvrdí profesor managementu James O’Rourke z University of Notre Dame v americké Indianě. Většinu poboček globálních značek řídí západní manažeři. Některé firmy mohou sice převzít ruští oligarchové napojení na Putina, u většiny to ale nebude fungovat, neskrývá skepsi O’Rourke.
Další zásadní komplikací je udržení mezinárodních dodavatelských řetězců. Kromě výroby automobilů, jež je závislá na dodávkách komponentů z celého světa, to platí také pro ruskou produkci americké značky Gillette, kterou ovládá americký Procter & Gamble. Výrobní linky používají americké a německé stroje. Pokud domovské země přestanou dodávat náhradní díly, výroba se zastaví (stejné riziko se týká i provozu letadel firem Boeing a Airbus). I restaurace McDonald’s odebírají suroviny pro hamburgery z řady zemí, které se angažují v ekonomické válce s Ruskem.
Že nastává pro ruskou ekonomiku doba bolševického temna, naznačil nejbohatší Rus a oligarcha Vladimir Potanin, jenž vlastní továrny pro produkci niklu, palladia a dalších vzácných kovů. Vyvlastňování západních firem podle něj povede k tomu, že se Rusko vrátí do doby v roce 1917, kdy ruskou ekonomiku převzali bolševici a došlo k úplnému hospodářskému rozvratu obrovského státu. Na zahraniční investory může Rusko v dalších desetiletích zapomenout, varoval.
Navíc se připomíná napjatá situace ohledně obsluhy zahraničního dluhu. Rusko dlouhodobě nedokáže splácet závazky v dolarech a dalších zahraničních měnách. Pokud splátky provede v rublech, jedná se fakticky o bankrot. V tomto duchu se vyjádřila ratingová agentura Fitch. Ve středu 16. března mělo Rusko zaplatit na úrocích 117 milionů dolarů.
Ruské ministerstvo financí oznámilo, že platbu zadalo, prostředky na zaplacení úroků ale mají pocházet ze zmrazených účtů centrální banky. Není tak jisté, zda věřitelé nakonec peníze dostanou, napsal web americké televize CNN. Americké ministerstvo financí nicméně uvedlo, že platbu "nechá projít".
Problémem pro ruské firmy (Gazprom, Lukoil, Sberbank) je fakt, že celkově dluží zahraničním subjektům 150 miliard dolarů. Podle agentury Moody’s se musí investoři připravit na možnost, že 35 až 65 procent z této sumy nikdy neuvidí.
