Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Šedesát procent je málo. Nové vakcíny mohou narazit na odpor

Nebývale vysoká účinnost prvních schválených vakcín proti covidu-19 může být v některých ohledech kontraproduktivní.

Šedesát procent je málo. Nové vakcíny mohou narazit na odpor
ilustrační foto | Profimedia.cz

Schválení vakcíny vyvinuté Oxfordskou univerzitou s farmaceutickou společností AstraZeneca ve Velké Británii je považováno za další milník v boji proti pandemii čínské chřipky. Očkovat novou látkou by se mělo začít už 4. ledna.

Je ovšem otázkou, jak velký zájem o tuto novou vakcínu bude. Pozici jí totiž ztěžují vakcíny od společností Moderna a Pfizer, které v klinických testech dosáhly na až nevídanou účinnost kolem 95 procent. Podle webu Politico panují obavy, jak lidé přijmou vakcíny, které jsou účinné přibližně „jen“ z 60 až 70 procent.

V jednotlivých státech už značně nerovnoměrným tempem probíhá očkování vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech, která je svou vysokou účinností a minimem vedlejších účinků zatím jasným premiantem. Česko má objednáno celkem 15,9 milionu vakcín, které by měly vystačit pro 8,95 milionu lidí.

Už nyní je však jasné, že Pfizer nebude schopen uspokojit celosvětovou poptávku. Rychlé zapojení dalších vakcín je tak zásadním momentem v boji proti covidu-19. Stejně zásadní ale bude přesvědčit lidi, aby se spokojili s méně účinnou vakcínou, zvlášť v situaci, kdy proti očkování stále sílí vlna odporu. Podle průzkumů v USA je 40 procent dotazovaných v tomto směru zdrženlivých a nad očkováním váhají.

Klinické testy prokázaly, že vakcína od společnosti AstraZeneca má účinnost mezi 60 a 70 procenty, což je ve srovnání s běžnou vakcínou proti chřipce obdobná úspěšnost, ve srovnání s vakcínou Comirnaty je ale značně nižší. Části z 24 tisíc testovaných lidí byla kvůli technické chybě při výrobě podána první dávka vakcíny s poloviční silou a účinnost pak byla 90 procent. Šlo však o malý vzorek testovaných. V USA nyní pokračuje další klinická studie této vakcíny, jejíž výsledky by měly být k dispozici v průběhu ledna.

O méně účinné vakcíny bude mezi veřejností určitě mnohem menší zájem, jde však také o to, že někteří lidé prostě nebudou mít na výběr. Do hry totiž vstupuje i dostupnost. Vakcína od společnosti AstraZeneca je totiž oproti přípravku od Pfizeru méně náročná na převoz, a hlavně na skladování. Na rozdíl od něj totiž nevyžaduje uchovávání kolem -70 °C, a bude tak dobrou alternativou pro hůře dostupné oblasti. Její další výhodou je i nižší cena.

„Čelíme pandemii a ‚dokonalé‘ nemůže být nepřítelem pro ‚dobré‘,“ okomentovala srovnání vakcín od společností Pfizer a AstraZeneca známá americká lékařka Leana Wenová. „Samozřejmě pro všechny chceme tu nejefektivnější variantu. Ale pokud má být rozhodování na bázi nejefektivnější, nebo nic, měli bychom vzít zavděk něčím, co nabízí alespoň určitou míru ochrany.“