Farmaceutický gigant Pfizer už oznámil, že jeho vakcína proti covidu-19 má devadesátiprocentní účinnost a slabé vedlejší účinky. Evropská unie následně u Pfizeru (na přípravě vakcíny spolupracoval s německou společností BioNTech) objednala 300 milionů dávek, což stačí k naočkování 150 milionů lidí. Zdaleka však nejde o jedinou „stříkačku v ohni“.
Celosvětově se připravuje více než 200 vakcín a 11 z nich (včetně té od Pfizeru) postoupilo do třetí, závěrečné fáze klinických zkoušek, při kterých se testy provádějí na desetitisících dobrovolníků. Pět z nich je „západních“, čtyři čínské, jedna ruská a nově jedna indická.
Podobně jako Pfizer chce už brzy výsledky ze třetí fáze klinických zkoušek zveřejnit farmaceutická firma AstraZeneca a to samé slibují i ruští vědci z Gamaléjova institutu, kteří tvrdí, že účinnost jejich vakcíny je 92 procent. Dodejme pro úplnost, že o národní české vakcíně se v tuto chvíli nemá smysl bavit, protože se nedostala dál než k preklinickým testům na myších.
Kdy vypukne největší očkovací akce v dějinách lidstva, není zatím jasné. První vakcíny budou každopádně již brzy povoleny pro komerční využití a dodávky by se měly rozběhnout na začátku příštího roku.
Vedlejší účinky
Z dosud zveřejněných dat z první a druhé fáze klinických testů plyne, že všechny vakcíny mají občas vedlejší účinky, mezi které patří teplota či horečka, bolest hlavy, bolest svalů či malátnost. O podobné zkušenosti ostatně nedávno mluvili někteří z dobrovolníků, na kterých Pfizer vakcínu testoval (ve skutečnosti si nikdo z nich nemůže být jistý, jestli mu byla podána opravdu vakcína, nebo patřil do kontrolní skupiny a dostal jen placebo), když popsali, že vedlejší účinky připomínaly následky chřipkového očkování – bolest hlavy a pocity jako při kocovině.
Při testech dvou vakcín (týká se to čínské CoronaVac a vakcíny společnosti AstraZeneca) dokonce v Brazílii zemřeli dva lidé. V tuto chvíli není úplně jasné, nakolik za to mohly, či nemohly vakcíny, ale – vzhledem k obrovskému množství testovaných – není důvod nevěřit, že minimálně některé z nich budou velmi účinné a pro očkované budou představovat jen minimální riziko.
Na stole přesto zatím zůstávají nezodpovězené otázky: Které z vakcín se prosadí a které ne, kdy jich bude dostatek, budou chránit jen před onemocněním, nebo i před přenašečstvím (virus by mohl u očkovaných vcelku neškodně přežívat v horních cestách dýchacích), jak budou účinné v případě starých lidí, a hlavně jak dlouho bude očkování účinné?
Seznam vakcín ve třetí fázi klinických zkoušek
BNT162 |
farmaceutická společnost Pfizer, biotechnologická společnost BioNTech a čínská společnost Fosun Pharma |
mRNA-1273 |
biotechnologická společnost Moderna a americký National Institute of Allergy and Infectious Diseases |
Ad26.COV2.S |
Janssen Pharmaceutica (součást farmaceutické společnosti Johnson & Johnson) |
ChAdOxnCoV-19 (AZD1222) |
farmaceutická společnost AstraZeneca, Univerzita v Oxfordu |
NVX-CoV2373 |
americká společnost specializující se na výrobu vakcín Novavax |
Ad5-nCoV |
čínská farmaceutická společnost CanSinoBIO a Akademie vojenských medicínských věd |
BBIBP-CorV |
čínská státní farmaceutická společnost Sinopharm, Pekingský institut biologických produktů |
CoronaVac |
čínská biofarmaceutická společnost Sinovac, brazilský Institut Butantan |
WIBP/BIBP |
čínská státní farmaceutická společnost Sinopharm, Wuchanský institut biologických produktů |
Sputnik V (Gam-COVID-Vac) |
ruské Národní výzkumné centrum epidemiologie a mikrobiologie N. F. Gamaléji |
COVAXIN |
indická biotechnologická společnost Bharat Biotech; indický Národní institut virologie |