Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche
Ilustrační foto. | Shutterstock.com

Další velká farmaceutická firma se vrhá na trh s léky na hubnutí. Poté, co svět pobláznily slibné výsledky přípravků Ozempic, Wegovy nebo Saxenda, se pozornost upřela na závod, která společnost jako první představí další generaci těchto léků, jež by nemusely být aplikovány injekčně, ale jednoduše ve formě tablety či pilulky. Po americkém Pfizeru se o to pokouší rovněž švýcarský farmaceutický gigant Roche.

Ten se nyní pochlubil, že lék ve formě pilulky je v rané fázi klinických testů, při nichž již byl zpozorován pozitivní efekt v podobě snížení váhy pacientů. Experimentální pilulka CT-996 užívaná jednou denně prý vedla v klinické studii u obézních pacientů bez diabetu k průměrnému úbytku hmotnosti o 6,1 procenta v porovnání s placebem během čtyř týdnů.

Otázkou je, zda se vědcům podaří u léku eliminovat nežádoucí vedlejší účinky. Právě ty totiž vedly k nezdaru u konkurence, společnosti Pfizer. U její tabletky byly vedlejší účinky tak časté a tak závažné, že vývoj stopla a zaměřila se na jinou variantu přípravku.

Vedení Roche však uvedlo, že v případě CT-996 je lék zatím pacienty v klinických testech velmi dobře tolerován, jen výjimečně se prý vyskytují mírné nebo středně těžké gastrointestinální vedlejší účinky. Ty, nejčastěji v podobě křečí, bolesti břicha, průjmu nebo zvracení, byly zpozorovány i u léků na hubnutí ve formě injekcí. Jedna studia dokonce varuje před rizikem náhlého oslepnutí.

Ve výsledku by lék ve formě pilulky mohl mít stejný pozitivní efekt v podobě hubnutí se stejnými nežádoucími vedlejšími účinky, podávání léku by však mohlo být praktičtější a konečně vhodné pro ty pacienty, kteří si nechtějí léčivé přípravky aplikovat injekčně.

Kromě Pfizeru a Roche se o pilulku na hubnutí pokouší třeba i společnost Eli Lilly, jež stojí za úspěšnými injekcemi Zepbound, nebo Novo Nordisk, která si zatím z trhu ukrojila největší díl díky úspěchu injekcí Ozempic, Wegovy a Saxenda.

Podle agentury Reuters bude mít trh s léky na hubnutí do roku 2030 hodnotu více než 150 miliard dolarů. Chris Schott, analytik JP Morgan, soudí, že zatím je v časové výhodě experimentální tabletka od Eli Lilly, následovaná lékem od Pfizeru. Avšak zatím všechny zápolí s vedlejšími účinky. Nový lék od Roche však prý rovněž vypadá „konkurenceschopně“.

O léky na hubnutí je na světovém trhu takový zájem, že se v některých zemích staly nedostatkovým zbožím. Ohrožena dokonce byla péče o diabetiky, pro které přitom byly tyto léčivé přípravky primárně vyvinuty.

Evropská léková agentura (EMA) v té souvislosti připomněla, že léky Bydureon, Byetta, Lyxumia, Ozempic, Rybelsus, Trulicity a Victoza jsou povoleny pouze pro léčbu diabetu. Saxenda a Wegovy jsou schváleny pro regulaci hmotnosti a Mounjaro je schváleno pro diabetes a také regulaci hmotnosti.

Všechny tyto léky jsou vázány na předpis lékaře a měly by být používány pouze pod lékařským dohledem. „Užívání těchto léků bez lékařského dohledu může ohrozit vaše zdraví,“ zdůrazňuje úřad.