Zvon #9801 a stejnojmenná iniciativa připomínají zvony zrekvírované během druhé světové války. Zvony byly do hamburských válečných továren odváženy z místa na Rohanském ostrově, které bylo označováno jako hřbitov zvonů. Projekt Rohan City na tomto místě počítá s parkem a zvon se tak stane součástí veřejného prostoru.
„Zvon #9801 pro mě symbolizuje nejen burcující hlas svobody a duchovního společenství, ale v sousedství Invalidovny a ve spojení se silným příběhem o rekvizici českých zvonů nacisty i varovné protiválečné memento. Bude autentickým výrazem identity nové čtvrti Rohan City, v níž chceme sdílený veřejný prostor skloubit s pocitem domova. Zvon v kontextu obnoveného vltavského ostrova a vznikající pobřežní promenády bude středobodem genia loci tohoto prostoru. Půjde o symbol připomínající hrůzy války i vzácnost mírového života, kterého si musíme vážit, neboť není samozřejmostí,“ řekl Luděk Sekyra, předseda představenstva společnosti Sekyra Group a jeden z významných dárců, na obnovu zvonů poprvé – před dvěma lety daroval zvon například Českému Krumlovu.
Místo v zeleném srdci Prahy
Zvon #9801 bude darován hl. m. Praze a symbolicky umístěn na Rohanském ostrově, stane se tak nedílnou součástí jeho veřejného prostoru. Jde o lokalitu, která v současné době prochází zásadní proměnou. Na doposud zapomenutém brownfieldu v sousedství historického jádra Prahy staví společnost Sekyra Group nové zelené centrum nazvané Rohan City.
Společnost zde vybuduje převážně bytové, ale i administrativní a obchodní plochy. Dle předpokladů bude v nové městské čtvrti bydlet a pracovat 11 tisíc lidí. Celkové investiční náklady projektu, který výrazně změní tvář metropole, dosáhnou 18 miliard korun. Součástí projektu bude také kilometrová pobřežní promenáda určená pro odpočinek a sport, na níž naváže velkoryse koncipovaný park. Ten bude svojí rozlohou konkurovat Stromovce.
Rohanský ostrov se po proměně bude pyšnit jedinečným geniem loci, a to nejen díky blízkosti řeky, rozsáhlému parku a novému volnočasovému ostrovu, ale také díky nedaleké historické budově Invalidovny, která byla vybudována v 18. století pro válečné invalidy. „Smutným pojítkem Invalidovny s dnešní dobou je fakt, že jen pár set kilometrů od českých hranic opět probíhá válečný konflikt. Zvon #9801 tak bude mementem nebezpečí válek a připomínkou toho, že historie se bohužel může opakovat,“ dodal Sekyra.
Přes 2000 dárců
Hlas mohutného zvonu se ponese nad Prahou již letos v srpnu, tedy 80 let poté, co z pražských Manin odplula poslední loď s rekvírovanými zvony do Hamburku. Aby se tak stalo, byla vyhlášena veřejná sbírka, která je již více než ze dvou třetin naplněná. „Iniciativa Zvon #9801 své poslání plní už několik měsíců. Nejen prací, ale také radostí z toho, že symbolicky vracíme hlas tisícům zvonů, které z českých a moravských zvonic zmizely za druhé světové války. Zvláště mě těší, že tato idea oslovila i širokou veřejnost. Odlití fyzického zvonu je radostnou zprávou pro všechny. Hmatatelným důkazem, že se náš cíl daří,“ říká Ondřej Boháč, předseda spolku Sanctus Castulus, který za projektem stojí.
Částka, která je na úspěšné dokončení projektu potřebná, se nyní odhaduje na 12 milionů korun. Do sbírky přispělo už více než 2 tisíce individuálních dárců. Sumou přesahující dva miliony korun vznik jedinečného zvonu podpořila nově právě společnost Sekyra Group a Sekyra Foundation. Více než polovinu potřebných financí se podařilo vybrat i díky významnému daru od společnosti J&T Real Estate. Velkým partnerem projektu je od začátku Nadace PPF, v čele s členkou správní rady Janou Tomas Sedláčkovou.
Rakouští mistři
Proces výroby zvonů je velmi zdlouhavý a nesnadný. Jen přípravné práce trvaly dva měsíce, během nichž byl z hlíny a vosku nejprve vytvořen tzv. falešný zvon, přesná předloha budoucího zvonu v reálném měřítku. Vrcholem zrození nového zvonu je několik minut samotného odlévání. Deset tun roztavené zvonoviny přesahující teplotu 1000 °C teče z tavící pece do formy uložené v zemi.
Klíčový moment vyžaduje velikou zručnost a soustředění zvonařů. Během lití se forma vystavuje ohromnému tlaku. Aby nepukla, je nutností ji pevně stáhnout ocelovými obručemi a utemovat sto tunami zeminy. Zvonovina, což je specifický druh bronzu, se taví několik hodin, dokud nedosáhne potřebné teploty pro zdařilý odlitek. Doruda roztavená zvonovina pak stéká do zvonové formy uložené v zemi, dokud nepřeteče, aby bylo zajištěno, že skutečně vyplní celou formu. Licí otvor následně zvonařští mistři zasypou dřevěným uhlím, které napomáhá chladnutí.
Odlití zvonu #9801 svěřila iniciativa nejstaršímu zvonařství v Rakousku – dílně Grassmayr z Innsbrucku. Zvon vyrobili bratři Johannes a Peter Grassmayrovi, kteří rodinnou tradici udržují už čtrnáctou generaci. Hmotnost 9801 kilogramů odkazuje na 9801 zvonů zrekvírovaných nacisty z českých a moravských zvonic. I pro takto proslulou dílnu, která ročně odlévá stovky zvonů, je Zvon #9801 mimořádnou událostí.
Dle hmotnosti jde o pátý největší zvon, který za svou historii rod vyrobil. Motiv zničených zvonů se odráží rovněž v reliéfní výzdobě navržené pražskými zvoníky. Plášť je z jedné strany symbolicky poskládán ze střepů zvonů, které byly v roce 1942 odvezeny z pražských Manin. Autoři návrhu Kryštof Čižinský a Jakub Kamínek tímto způsobem propojují ztracené a současné v nový funkční celek.
Co bude dál?
Výroba Zvonu #9801 odlitím nekončí. V tuto chvíli se nechává chladnout. Doba vždy závisí na velikosti zvonů, u těch větších je třeba čekat i několik týdnů. Po vyzdvihnutí z licí jámy a rozbití formy se upravuje povrch. Zvon se „na mokro“ pískuje korundem s vodou, aby se odstranila „špinavá“ barva, kterou zvon získá vlivem pomalého chladnutí. K drhnutí mezi detaily se používají mosazné nebo ocelové kartáče. Z důvodu konzervace před holubím trusem a kyselým ovzduším bývají dnes zvony také před zavěšením pokrývány vrstvou vosku, která je alespoň dočasně chrání.
Vyrobit se musí ještě srdce zvonu. Zhotovuje se ze železa, protože to je o něco měkčí než zvonovina, kterou srdce nesmí při úderech poškodit. Výsledek své několikaměsíční práce pozná zvonař až na samém konci, kdy na zvon zazvoní – a zjistí, zda má očekávaný tón.
Na dosah tak bude dárcům i všem ostatním, kteří si jej budou moct prohlédnout, slyšet jeho tón a zažít zvonění. Půjde o výjimečnou událost, naposledy došlo k umístění obdobně velkého zvonu v Čechách před téměř pěti sty lety, kdy byl zvon Zikmund ulit pro katedrálu sv. Víta. Iniciátoři projektu si přejí, aby Zvon #9801 inspiroval návrat dalších zvonů do věží a zvonic, které od 2. světové války zůstaly prázdné.
