V léčbě rakoviny jsme na špici

Česko se letos vůbec poprvé zapojilo do mezinárodního šetření Index připravenosti na léčbu rakoviny. V něm tým doktora Roberta Cooka z think-tanku časopisu The Economist analyzuje 29 států a jejich boj s rakovinou. Ukázalo se, že i přes dlouhodobou podfinancovanost tuzemského zdravotnictví ve světovém srovnání obstojíme. „V některých ukazatelích Česká republika dokonce exceluje,“ říká Cook.

Co je cílem mezinárodního projektu Index připravenosti na léčbu rakoviny a k jakým výsledkům jste dospěli?

Index připravenosti na léčbu rakoviny nyní analyzuje zdravotnické systémy ve 29 zemích světa. Klade si otázku, jak se připravují na řešení zvyšujícího se počtu lidí žijících s rakovinou, a porovnává je hodnocením 45 přesně definovaných indikátorů, které schválila skupina odborníků.

Zjistili jsme, že všechny země by se mohly zlepšit kombinací lepší prevence, opatření v oblasti zdravotní politiky, výzkumu a spravedlivějšího přístupu k péči, jako je včasná diagnostika, léčba a paliativní léčba. Ve většině zemí se objevily určité známky pokroku a celkově se vzorce a priority mezi zeměmi lišily.

Haló, tady doktor

Český zdravotnický systém čeká zásadní změna. Pojišťovny chtějí plnohodnotně proplácet telemedicínu

Český zdravotnický systém čeká zásadní změna. Pojišťovny chtějí plnohodnotně proplácet telemedicínu

Vyšší skóre v indexu úzce souviselo mimo jiné s většími investicemi do zdravotní péče, výzkumu a s jasnými strategiemi pro poskytování komplexní onkologické péče.

A k jakým zjištěním odborníci dospěli v případě Česka?

Česká republika zaujímá v boji s rakovinou přední postavení. V žebříčku 29 zemí se umístila na osmé příčce. Dosáhla dobrých výsledků zejména v dostupnosti lékařské péče a její úrovni. Síť komplexních onkologických center po celé zemi zajišťuje lidem s rakovinou vysoce kvalitní komplexní péči. Infrastruktura, měřená počtem kvalifikovaných zdravotnických odborníků v přepočtu na obyvatele, byla v ČR obzvlášť silná.

Je něco, co vás v případě naší země vysloveně překvapilo?

Česko si vedlo zvlášť dobře u ukazatelů týkajících se kvality sběru dat a výzkumných kapacit. To bylo překvapivé i pro některé lidi, kteří zemi dobře znají. Bodování tohoto ukazatele závisí na tom, zda země má registr pacientských dat a národní program výzkumu rakoviny, stejně jako školicí programy v oblasti epidemiologie. Český národní registr byl založen v roce 1976 a je uznáván jako vysoce kvalitní co do rozsahu a pokrytí. To společně s dobrou úrovní onkologického výzkumu, na kterém se podílí osmnáct komplexních onkologických center, vysvětluje vysoké dosažené skóre. S rychlými změnami, ke kterým v poslední době dochází v oblasti biotechnologií, by se v budoucnu projekt Indexu připravenosti mohl podívat na to, jak mohou vlády podpořit právě výzkum a vývoj v oblasti onkologie.

Jaké nádory jsou v současnosti největším problémem z hlediska smrtnosti a také z hlediska nákladnosti léčby?

Mezi 65 456 lidmi, kterým byla v roce 2018 v České republice diagnostikována rakovina, jsou čtyři nejčastější typy v pořadí rakovina prostaty, tlustého střeva a konečníku, prsu a plic. Částečně díky zavádění nových metod léčby je nyní přežití lidí s diagnózou rakoviny prostaty nebo prsu obvykle velmi dobré. To znamená, že diagnózy vykazující nejvyšší úmrtnost jsou poněkud odlišné. Z tohoto pohledu jsou nejhorší rakovina plic, kolorektální (tlustého střeva a konečníku, pozn. red.), slinivky a prsu, která má ale při včasném záchytu velmi podobnou úmrtnost jako rakovina prostaty.

Uvádí se, že nádorová onemocnění infekčního původu, tedy karcinom děložního hrdla, žaludku nebo jater, tvoří v případě vyspělého světa jen relativně malou část nových případů. Rozšířenější jsou karcinomy související se životním stylem. Jaké to jsou a jak se daří na tuto skutečnost reagovat zdravotnickému systému?

Odborníci označili jedenáct typů rakoviny, u kterých bychom změnami v životních návycích mohli dosáhnout pozitivních změn. Jsou jimi rakovina úst, jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, hlasivek, plic, prsu, dělohy, ledvin a močového měchýře. V současné době se předpokládá, že zhruba čtyřiceti až padesáti procentům z přibližně 1,4 milionu případů pacientů s těmito nádorovými onemocněními v Evropě by bylo možné předejít tím, že přestaneme kouřit, snížíme obezitu a konzumaci alkoholu a zvýšíme fyzickou aktivitu a příjem ovoce a zeleniny.

Takže všichni v tomto ohledu můžeme udělat něco pro prevenci rakoviny?

Zjednodušeně ano, avšak neplatí to bez výjimek. Pravdou totiž je, že ačkoli jsou zdravé návyky všeobecně známy, jednotlivci mohou čelit překážkám, jako je například závislost, které jim brání podniknout potřebné kroky a rozhodnout se pro cestu vedoucí ke snížení rizika. Existuje mnoho způsobů, jak mohou tvůrci národních politik k takovému rozhodnutí populaci nasměrovat.

Mezi nejúčinnější opatření patří například programy kontroly užívání tabáku, jeho regulace či zdanění. Pro podporu fyzické aktivity v populaci je rovněž důležitá identifikace strategií pro budování komunitní podpory s cílem změnit životního prostředí. Příkladem mohou být cyklostezky, parky a také třeba možnost cvičení na pracovišti. Důležité je rovněž hledání nových způsobů, jak posílit změny chování již v dětství prostřednictvím vzdělávání, aby se i v dospělosti lidé drželi na zdravé hmotnosti, nestravovali se ve fastfoodech a podobně.

Houba jako lék

Pandemie čínské chřipky, cukrovka, rakovina. Čelíme bezpočtu zákeřných chorob, účinný lék přitom nemusíme hledat v lékárně, ale můžeme o něj zakopnout v lese

Pandemie čínské chřipky, cukrovka, rakovina. Čelíme bezpočtu zákeřných chorob, účinný lék přitom nemusíme hledat v lékárně, ale můžeme o něj zakopnout v lese

Česká republika má podobně jako zbytek rozvinutých evropských států problém se stárnutím populace. Nakolik stárnutí ovlivňuje onkologickou zátěž?

Rakovina se může vyvinout v jakémkoli věku. Ale jak stárneme, u většiny typů rakoviny incidence vzrůstá. Je to částečně dáno faktem, že se buňky v našem organismu mohou časem poškodit. Toto poškození se pak s věkem může hromadit a někdy může vést ke vzniku rakovinného bujení. Odhaduje se, že asi polovina všech nádorových onemocnění vzniká u lidí nad sedmdesát let.

Česko má v mezinárodním srovnání poměrně vysokou míru kuřáctví tabáku. Víme již, na vznik jakých karcinomů má kouření vliv a zda se počet kuřáků přímo projeví i v počtu onkologických pacientů v populaci?

Kouření je silně spojeno s řadou typů nádorů a přestat kouřit je jedním z nejdůležitějších způsobů, jak snížit individuální riziko i výskyt rakoviny v populaci. Zhruba třem z deseti nádorů by se teoreticky dalo předejít, pokud by byl tento rizikový faktor zcela odstraněn. V tomto případě má věda jasno již dlouho. Souvislost mezi kouřením a rakovinou je známá již více než šedesát let.

Odborníci v rámci vyhodnocení indexu vyčítají Čechům nedostatek pohybové aktivity. Jaká je souvislost pohybu a vzniku onkologického onemocnění?

Nedostatek pohybu je jedním z několika faktorů, které přispívají k riziku vzniku rakoviny. Pro většinu lidí má zvýšení fyzické aktivity i další přínosy pro zlepšení duševního zdraví, výskytu muskuloskeletálních onemocnění a artritidy, a je jich daleko víc.

Na stranu druhou, pozitivně hodnotíte poměr mortality a incidence. Hovoříte o tom, že to značí účinný boj proti rakovině. Co přesně se tím myslí?

Tento poměr se běžně používá pro spravedlivější srovnání zemí. Poměrně jednoduše se vypočítá vydělením mortality (úmrtnosti; ukazatel udávající podíl zemřelých z určité populace za určité časové období) novými případy neboli incidencí v daném roce. Vzhledem k tomu, že cílem je snížit incidenci prevencí a úmrtnost lepší péčí a léčbou, opatření umožňuje efektivní mezinárodní srovnání péče, které se lidem dostává, vzhledem k počtu nových případů.

Česko patří mezi špičku v indexu v oblasti imunizace jako formy prevence některých druhů nádorových onemocnění. V čem konkrétně exceluje?

V současné době se předpokládá, že nejméně tři druhy rakoviny – rakovina děložního čípku, rakovina jater a rakovina žaludku – mohou být částečně spojeny s infekcemi. Jako měřítko ochrany populace před rakovinou děložního čípku jsme zvolili přítomnost národního programu očkování proti lidskému papilomaviru. Identifikovali jsme také údaje o procentu jednoletých dětí, které dostaly tři dávky vakcíny proti hepatitidě B, jako měřítko ochrany proti hepatitidě B – příčině rakoviny jater. Díky těmto velmi propracovaným programům očkování se Česko skutečně řadí ke světovým premiantům.

Velmi kladně je v indexu hodnocena infrastruktura onkologické péče. Co si pod tím máme v rámci celosvětového srovnání představit? A pokud se na to podíváme z opačného úhlu pohledu: Je vždy dostupnost přínosem? Nehrozí, že příliš robustní systém péče rovněž může vykazovat finanční neefektivitu?

V celosvětovém měřítku se všechny ekonomiky potýkají s cenovou dostupností zdravotní péče pro léčbu rakoviny tváří v tvář stárnutí populace, zvyšující se nerovnosti a zvyšujícím se rizikům vzniku rakoviny. To se obvykle řeší v rámci rozpočtů na zdravotnictví. Stručně řečeno, všude tvůrci zdravotních politik hledají, jak vyvážit zvýšenou efektivitu lepším a spravedlivým přístupem a samozřejmě udržitelností, tím mám na mysli dlouhodobý pohled na to, kdy lze očekávat návratnost investic. Není to ojedinělý problém pro Českou republiku, je to problém, který vyvolává mnoho diskusí ve všech zemích.

Jak by státy měly obecně postupovat, pokud chtějí mít kvalitní a dostupnou onkologickou péči? Má se jít cestou vysoce specializovaných vysokokapacitních center, nebo spíše rozvrstvením odborníků napříč zemí?

Dobrá otázka, na kterou neexistují jednoduché odpovědi. Mohu říct, že jakákoli řešení by měla být pečlivě zvážena na úrovni země se zapojením všech zúčastněných stran, včetně pacientských organizací. Většina zdravotnických systémů po diskusi dospěla k řešení, které kombinuje centralizovaná vysoce spe­cializovaná centra s přenesením aspektů personalizovanější péče lokálně. Lidé s rakovinou a jejich rodiny často říkají, že neradi cestují na dlouhé vzdálenosti za péčí, která může být poskytnuta blíže jejich domovu.

V Česku se onkologická péče stala předmětem politického boje. Expremiér Babiš oznámil velké investice do onkologické infrastruktury nedlouho před parlamentními volbami. Nakolik je to ve světě běžné? Je onkologická péče velkým politikem?

Je to známkou toho, že demokracie jsou v posledních letech znatelně ohroženy. Občané často považují své zdraví za jednu z nejdůležitějších věcí, a proto se přirozeně stává středobodem předvolebních témat. Podle mého názoru je důležitou součástí demokratických procesů to, jak se vlády chovají mezi volbami, jak chrání občanské svobody. Nikoli tedy jen před volbami.

Naděje v boji s rakovinou slinivky

Unikátní český screening může výrazně prodloužit život nemocným s karcinomem slinivky

Unikátní český screening může výrazně prodloužit život nemocným s karcinomem slinivky

Sledujete v mezinárodním srovnání také to, jak jednotlivé státy podporují vědecké bádání v oblasti onkologických onemocnění a léčby? Jak si v tomto vede Česká republika?

V rámci projektu jsme analyzovali data o úrovni výzkumu z veřejně dostupných zdrojů a registrů. Podle těchto informací si Česká republika vede velmi dobře.

A jaký stát je z vašeho pohledu světový lídr v oblasti výzkumu nádorových onemocnění?

Většina výzkumů a objevů v onkologii pochází z USA nebo zde vznikla. Prohlubuje se ale mezinárodní spolupráce a pro velké výzkumné či klinické studie jsou velmi běžná mezinárodní konsorcia. Myslím si, že i menší země mají skvělé příležitosti, aby v určitých oblastech ukázaly své přednosti.

Nedávno jste se zúčastnil konference Cancer Control in Czech Republic, pořádané společnostmi Sotio a PPF. Jak se vám v Praze líbilo a bylo něco, co vás opravdu překvapilo?

Být součástí té konference bylo skvělé, hodně jsem se naučil od ostatních řečníků a užil jsem si ten krátký čas, který jsem měl, také k prohlídce vašeho skvělého historického města. Rozhodně doufám, že se do Prahy vrátím a uvidím víc.