Powella dosadil do funkce šéfa Fedu Bidenův předchůdce Donald Trump, což už samo o sobě je jedním z důvodů, proč část představitelů Demokratické strany proti jeho pokračování protestuje. Bidenův nástup vnímali jako impulz zbavit se veškerého Trumpova odkazu. Biden však v tomto případě vsadil na kontinuitu a navázal na desítky let zavedenou tradici, kdy nový prezident nemění šéfa centrální banky, kterého jmenoval jeho předchůdce.
Tuto tradici porušil právě Trump, když v roce 2018 vyměnil Janet Yellenovou (dnes ministryni financí) právě za Powella. Svého nominanta ale později několikrát tvrdě zkritizoval, když mu vyčítal například zvyšování úrokových sazeb. Možná i pozdější napjaté vztahy mezi nimi jsou jedním z důvodů, proč muže, kterého drží republikáni, s největší pravděpodobností schválí i podstatná část Demokratické strany.
Výjimku tvoří progresivisté, kteří dopředu avizovali, že je pro ně Powellovo pokračování nepřijatelné. Levicovému křídlu strany vadí hlavně politika Fedu ohledně rozvolňování tvrdších opatření proti Wall Street, které zavedla centrální banka za jeho předchůdkyně. Dále upozorňují na skandál kolem obchodování některých členů Fedu, kvůli němuž museli nedávno dva členové rady odstoupit. Hlasitou kritičkou při procesu Powellova dalšího jmenování bude například senátorka Elizabeth Warrenová, neúspěšná prezidentská uchazečka z posledních demokratických primárek.
Progresivistům na Powellovi vadí například i to, že podporoval Trumpovu deregulaci a jeho údajně slabý nátlak na banky ohledně přípravy na rizika spojená s klimatickou změnou. Právě v této oblasti ale Fed udělal pokrok, když změnu klimatu loni označil za potenciální ohrožení finančního systému USA. Společně s dalšími světovými bankami pak připravil spolupráci, která se má na řešení problému podílet. Podle levicových politiků a aktivistů je to ale málo a například požadují, aby Fed zpomalil tok peněz do fosilních paliv.
Další kroky americké centrální banky z posledních čtyř let ale velká část členů Demokratické strany vítá. Jedná se třeba o udržování úrokových sazeb na co nejnižší úrovni, což pomohlo Američanům s nejnižšími příjmy i při rostoucí inflaci. I proto by s jeho schvalováním v Kongresu neměl být problém, ani při očekávaných hlasitých protestech progresivního křídla.
Kandidátkou levicově zaměřených politiků byla Lael Brainardová, která působí v radě guvernérů již od roku 2014. Biden s ní počítá na post náměstkyně šéfa Fedu a měla by tak s Powellem utvořit tým. Americký prezident ocenil dosavadní Powellovo působení v čele centrální banky, především pak jeho přístup v době pandemie, kdy Fed začal uplatňoval uvolněnou měnovou politiku, aby se s následky covidu-19 americká ekonomika vypořádala co nejlépe.
Rozhodnutí pokračovat s Powellem a nejmenovat vlastního kandidáta Biden zdůvodnil potřebou stability a nezávislosti v dnešní složité době. „Jsem si jistý, že zaměření pana Powella a doktorky Brainardové na udržení nízké inflace, stabilní ceny a zajištění plné zaměstnanosti učiní naši ekonomiku silnější než kdy dříve,“ prohlásil Biden, když oznámil úmysl ponechat Powella ve funkci na další čtyřleté období.
Jeho už tak napjaté vztahy s progresivisty, kterým nestačí prezidentovy dílčí ústupky, to ale každopádně nezlepší. Naopak se objevuje nová třecí plocha a další potenciál na vznik vnitrostranických půtek, kterým se přitom Demokratická strana chce před důležitými volbami do Kongresu v příštím roce vyvarovat.
„Rozhodnutí prezidenta Bidena znovu nominovat Jerome Powella do čela Fedu je velkým zklamáním pro nás všechny, kteří jsme bojovali za tvrdší restrikce Wall Street, jakožto klíčového nástroje na ochranu finanční stability a budování spravedlivější a udržitelné ekonomiky,“ napsala v prohlášení progresivistická skupina Američané za finanční reformu.
