„Nestojíme o další ochlazování podmínek na trhu práce, ani ho nevítáme. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom podpořili silný trh práce při dalším postupu k cenové stabilitě," řekl Powell v projevu na každoročním sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole.
"S přiměřeným omezením restriktivní politiky máme dobrý důvod se domnívat, že se ekonomika dostane zpět k dvouprocentní inflaci a zároveň dokáže udržet silný trh práce," dodal.
Powell následně uvedl, že měnová politika se teď musí přizpůsobit vývoji ekonomické situace. Zdůraznil, že poslední roky byly mimořádné především kvůli bezprecedentní globální pandemii. "Pandemická ekonomika se ukázala být nepodobná jakékoliv jiné, z tohoto výjimečného období se musíme ještě hodně poučit," dodal.
Šéf Fedu se také přihlásil k závazku revidovat zásady měnové politiky každých pět let a změny provádět na základě důkladného veřejného přezkumu. "Až tento proces koncem letošního roku zahájíme, budeme otevřeni kritice a novým nápadům. Zároveň zachováme silné stránky našeho rámce," řekl Powell.
Projev na sympoziu v Jackson Hole analytici i ekonomové pozorně sledují právě proto, že trh čekal, zda Powell naznačí snížení sazeb. Investoři vedle toho čekali na náznaky také ohledně rozsahu zářijového snížení úroků, případně zda Fed plánuje ve snižování sazeb pokračovat na každém dalším zasedání před koncem roku.
"Tempo snižování sazeb bude záviset na příchozích údajích, vývoji výhledu a na rovnováze rizik," řekl dnes k těmto tématům Powell.
Reuters: Čím dál více činitelů ECB se přiklání k zářijovému snížení úroků
Čím dál více činitelů Evropské centrální banky (ECB) se přiklání k zářijovému snížení úrokových sazeb v eurozóně. Odvrátit by ho tak mohlo jen velké překvapení v ekonomických údajích zveřejněných v příštích týdnech. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozhovorů s řadou zdrojů z ECB.
Ve prospěch zářijového snížení úroků v eurozóně podle zdrojů mluví řada faktorů, včetně poklesu cenových tlaků, nečekaně slabého hospodářského růstu a vyhlídek na uvolňování měnové politiky ve Spojených státech.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci v eurozóně pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, až letos na začátku června se rozhodla snížit úroky o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se tak dostala na 4,25 procenta. V červenci ECB ponechala úroky beze změny, nevyloučila však jejich snížení na zářijovém zasedání.
Neformální rozhovory v rámci ECB podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters nyní signalizují širokou podporu pro zářijové snížení úroků. Šéf lotyšské centrální banky Mártiňš Kazáks, který je členem Rady guvernérů ECB, tento týden uvedl, že v eurozóně existuje prostor ke dvěma dalším snížením úroků v letošním roce.
Šéfka ECB Christine Lagardeová, jejíž podpora bude pro zářijové snížení úroků klíčová, zatím ohledně tohoto kroku nevyslala žádný konkrétní signál a v posledních týdnech se k politice banky veřejně nevyjadřovala. Na tiskové konferenci po červencovém zasedání uvedla, že možnost případného dalšího snížení sazeb v září je "zcela otevřená".