Už v tom lítáme. Z dočasného a nevýznamného růstu cen je najednou rekordní inflace

Na počátku února zvedla Česká národní banka své základní úrokové sazby, a přitom se nezdráhala prohlásit letošek za rok zdražování. Český statistický úřad nyní zveřejnil růst cen za leden, který činí meziročně 9,9 procenta. Podle čerstvé prognózy ČNB inflace měla v lednu dosáhnout jen 9,4 procenta a do března na 9,8. Z desetikoruny ve vaší kapse se za rok stala jednoduše devítikoruna.

Průměrná celoroční inflace za celý rok by měla stoupnout na 8,5 procenta.  Pro srovnání hodnota za rok loňský činí 3,8 procenta a pocity, které z toho má v tuto chvíli obyvatelstvo, nejsou evidentně dvakrát příjemné. A přitom je to necelá polovička toho, co zkousneme letos.

Názor centrálních bankéřů se loni měnil postupně a poměrně pomalu. Přestože už počátkem roku bylo jasné, že ceny porostou, držela se ČNB obecného přesvědčení, že půjde o dočasný a nikterak šokující výkyv, proti němuž stojí riziko covidu brzdícího ekonomiku. Na jaře už bylo leckomu jasněji, ale pochopení, že se něco opravdu děje přišlo až v létě a ČNB začala zvedat sazby nevídaným tempem. Sice asi o maličko později, než bylo optimální, ale pořád o hodně dříve a masivněji než jiné centrální banky ve světě.

ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší za 20 let

Česká národní banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta, což je nejvíce od počátku roku 2002. Zhoršila také odhad vývoje ekonomiky a zvýšila odhad inflace.

Česká národní banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta, což je nejvíce od počátku roku 2002. Zhoršila také odhad vývoje ekonomiky a zvýšila odhad inflace.

Za to to bankovní rada, která není zcela jednotná a proti zvyšování sazeb se staví Aleš Michl a Oldřich Dědek, schytala od tehdejšího premiéra Andreje Babiše, podle nějž se ČNB vymyká z daleko rozumnější praxe ostatních centrálních bank na světě a razantní postup proti inflaci těžce poškodí ekonomiku a stejně prý nepovede k umravnění cen, protože inflační impulsy přicházejí ze zahraničí a jsou mimo kontrolu naší centrální banky. Premiér tehdy porušil zažitou praxi, kdy se vláda do rozhodování o měnové politice nevměšuje a přispěl k tomu, že ČNB šlápla na pedál ještě o něco prudčeji.

Ekonomové v Česku nicméně postup ČNB podporují a podobně jako většina bankovní rady vidí silné domácí inflační tlaky ve mzdách a rozpočtových výdajích utržených ze řetězu. A tento názor sdílí třeba i exguvernér Miroslav Singer, či bývalý viceguvernér Mojmír Hampl, kteří jinak s podporou ekonomiky uvolněnou měnovou politikou nemají žádný problém. Jediným výrazným ekonomem, který sdílí Babišův názor je Jan Švejnar, který ale přece jen nejspíše vnímá více americkou než českou realitu.

Co žene ceny vzhůru a zda a za jakých podmínek se je podaří dostat pod kontrolu se dočtete v pokračování článku v aktuálním vydání týdeníku Hrot.