Ruští lékaři, kteří se specializují na drogovou závislost v zemi, kde žije přes 140 milionů obyvatel, varují před tím, že po návratu desítek tisíc veteránů z bojů na Ukrajině skokově vzroste závislost Rusů na návykových látkách – alkoholu a drogách.
„Žádná skutečná práce se pro rozsáhlou léčbu posttraumatické stresové poruchy (PTSD) nedělá,“ vysvětlil ruský adiktolog z Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Kvůli obavě z perzekuce od ruských úřadů v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa požádal o utajení identity.
Hrůzy a špínu války včetně utržených končetin, otevřených zranění břišní dutiny nebo i všudypřítomné smrti na frontě se podle něj mnoho ruských vojáků rozhodne „léčit“ pitím a konzumací drog. „Jinak by se prostě zbláznili,“ dodal lékař.
Takový vývoj se dá očekávat během následujícího jednoho nebo dvou let. Ruští odborníci se obávají hlavně rostoucí závislosti na syntetických amfetaminech, jako je mefedron – známý v Rusku jako „sůl“. Spotřeba a závislost na něm rostou už nyní.
Drogy jsou v armádě rozšířené
Další komplikací je také to, že se drogy užívají i během služby v armádě, protože podle ruských odborníků při náboru a mobilizaci nebyli rekruti testováni na závislost na drogách. Velká část z nich tráví volný čas ve východoukrajinském městě Doněck, které ovládají separatisté. Zde je možné se odreagovat v restauracích a klubech. Kromě alkoholu jsou k dispozici samozřejmě i drogy.
„Není těžké koupit drogy. Vojáci přijíždějící z první linie, hlavně ti, kteří dostávají výplatu v hotovosti, toho plně využívají. A velitelé mají tendenci zavírat před tím oči,“ řekl jeden z humanitárních dobrovolníků, kteří v oblasti fronty působí.
Stoupá i počet soudních případů, kdy byli ruští vojáci odsouzeni za držení drog. V mírových dobách jsou tresty nepodmíněné, ve výši tří až deseti let vězení. V případě vojáků – zejména pokud byli vyznamenáni – udělují ruské soudy tresty podmíněné, případně jen pokutu.
Polský historik Łukasz Kamieński, jenž se tématu drog ve válečných konfliktech věnuje dlouhodobě, zdůraznil, že drogová závislost má v armádách dlouhou historii. Ve válce ve Vietnamu bylo až dvacet procent amerických vojáků závislých na heroinu, potvrdila studie Pentagonu v roce 1973. Ještě větší podíl vojáků užíval amfetaminy.
Jejich nadměrná konzumace mohla hrát roli při páchání válečných zvěrstev na civilním vietnamském obyvatelstvu. „Pro vojáky je taková samoléčba často jediným způsobem, jak snížit psychickou zátěž boje a hrůzy války,“ vysvětlil Kamieński.
Sovětští vojáci si zase často vypěstovali závislost na dostupném heroinu v Afghánistánu v osmdesátých letech minulého století. Důstojníci pak obchodovali se zbraněmi a municí, aby měli peníze na drogy. „Velký počet závislých zvyšoval riziko souvisejících problémů v sovětské společnosti. Návrat vojáků vedl k zesílení pašování drog z Afghánistánu a Pákistánu do Sovětského svazu,“ doplnil polský historik.
Ruský investigativní web The Insider si všiml, že v diskusích na sociálních sítích lze dohledat případy, kdy si příbuzní vojáků stěžují na to, že se po návratu z války někteří velmi změnili, a došlo i k případům smrtelného předávkování.
