Podle aktuálního průzkumu z patnácti afrických zemí, o jehož výsledcích informoval deník The Guardian, se chce více než polovina tamních obyvatel v nejbližších letech přestěhovat do zahraničí, protože v Africe nevidí perspektivu.
Mohli bychom nad tím mávnout rukou, že tak zlé to nebude, protože takové rozpoložení významné části obyvatelstva černého kontinentu je dlouhodobé – jak ukazují i jiné průzkumy a zkušenosti. Jenže tentokrát je Afrika k tomu, aby se dala do pohybu směr Evropa, opravdu blízko. A je klidně možné, že je to jedna ze zbraní ruského prezidenta Vladimira Putina proti zlému Západu.
Zasažená Evropa
Okupační armáda stále blokuje ukrajinské přístavy, odkud by se mohlo odvézt asi dvacet milionů tun obilí z loňské sklizně. Ale jde také o letošní úrodu a o pšenici, ječmen či kukuřici na další rok.
Podle některých odhadů se minimálně třetina ukrajinského obilí nikdy nedostane na trh – právě kvůli válce a blokádě černomořských přístavů. Ruská invaze tak může způsobit celosvětový nedostatek pšenice nejméně na tři sezony. To může vyvolat hladomor nebývalých rozměrů. Ostatně už teď kvůli suchu v Etiopii, Somálsku a Keni umírá hlady jeden člověk každých 48 vteřin.
Pokud se nepodaří obilí a další zemědělské suroviny dostat právě do nejvíce ohrožených míst, může to spustit novou masovou uprchlickou vlnu. A kam jinam by hladoví lidé zamířili než právě do bohaté Evropy. Putinovi by v tom případě vyšel další strategický krok zamířený na západní demokracie. V tomto případě vlastně nemá co ztratit. Rusko navíc vykrádá sklady obilí na okupovaných územích a rozprodává ho „hodným“ zemím.
V živé paměti ještě máme, jak se Evropa horko těžko vyrovnávala s uprchlickou vlnou, která vrcholila v letech 2015 a 2016, kdy na starý kontinent dorazilo více než milion běženců. Těžko předvídat, co by se dělo nyní, ale rozhodně by nešlo o nic jednoduchého, jak ukazuje příběh první skupiny migrantů, které chtěla Velká Británie počátkem minulého týdne deportovat do Rwandy. Let byl na poslední chvíli zrušen poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. Londýn i tak oznámil, že chce v deportacích pokračovat.
Rušno na balkánské trase
Dalším varováním pro evropské politiky by měl být zvýšený „provoz“ na takzvané balkánské cestě, což je jedna z tradičních tras, kudy migranti míří do západních zemí – především ze Sýrie a Afghánistánu. Evropská pohraniční agentura Frontex minulý týden zveřejnila údaje, podle nichž se tudy v první polovině letošního roku dostalo dál do Evropy více než čtyřicet tisíc lidí. To je trojnásobek loňských statistik.
Evropská unie se nyní soustřeďuje především na pomoc ukrajinským uprchlíkům, které vyhnala Putinova agrese v jejich zemi. Nemusí to ale trvat dlouho a bude muset řešit, co s narůstajícími počty běženců z Afriky nebo Blízkého východu. Stejně jako to bylo před sedmi lety.
