Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.
Vědci Anil Doshi a Oliver Hauser v hypotéze předpokládali, že existují přinejmenším dva způsoby, jak může dostupnost generativní umělé inteligence ovlivnit tvůrčí psaní. Na jedné straně jej může posílit, protože nápady generované umělou inteligencí mohou autoři použít jako svůj odrazový můstek. Pomáhají jim také překonat takzvaný spisovatelský blok a strach z prázdné stránky.
Na druhou stranu podle nich ale může generativní umělá inteligence od počátku omezovat variabilitu vlastních nápadů spisovatele a tím tvůrčí proces brzdit. Navíc výstupy nabízené generativní umělou inteligencí bývají odvozené, a neposkytují tak živnou půdu pro nové a kreativní nápady. V takovém případě panuje očekávání, že pomoc generativní AI povede k většímu počtu podobných příběhů a potenciálně méně kreativním textům.
V rámci experimentu, jehož výsledky byly publikovány v časopise Science Advances, stovky lidí nejprve řešily úkol zaměřený na tvorbu slov, který sloužil jako orientační ukazatel jejich kreativity. Následně byli všichni rozděleni do tří skupin a jejich úkolem bylo napsat kraťoučké příběhy o osmi větách na libovolné téma. Podmínkou však bylo, že půjde o témata vhodná pro široké publikum. Jedna skupina psala své příběhy bez jakékoliv možnosti využít pomoc ChatGPT-4, druhá skupina měla omezenou možnost konzultace jednoho tématu a třetí skupina mohla generativní AI využít pro inspiraci až v pěti případech.
Jakmile všichni své příběhy dopsali, přišlo na řadu hodnocení. Nejprve autory samotnými a pak také členy samostatné skupiny, která neměla podvědomí o tom, který z textů byl tvořen za pomoci umělé inteligence a který naopak psali lidé bez její pomoci. Všichni přitom hodnotili příběhy z hlediska originality, pravděpodobnosti publikování a emocionálního požitku.
Výzkumníci zjistili, že lidé s nižšími ukazateli kreativity dosáhli celkem přirozeně horších výsledků. V případě, že neměli možnost využít ChatGPT, byly jejich příběhy co do kvality, originality i zábavnosti hodnoceny hůře. Pokud však měli možnost využít alespoň jednu možnost nápovědy od umělé inteligence, získali najednou vyšší skóre ve všech ukazatelích. Pokud měli na výběr z pěti různých nápadů, dosáhli ještě vyššího skóre. Naopak u osob, jejichž index kreativity byl přirozeně vyšší, nezaznamenali vědci žádný přínos používání generativní umělé inteligence. Jinak řečeno, její nápady pro ně nebyly nikterak přínosné a tyto osoby si s úkolem poradily dobře i bez potřeby konzultací s ChatGPT.
Kromě subjektivního hodnocení příběhů účastníky provedli vědci i několik vlastních analýz. Pomocí rozhraní API OpenAI začali příběhy vkládat do modelu, aby mohli zhodnotit, nakolik je každý příběh podobný ostatním příběhům ve své kategorii. Zjistili, že přístup ke generativní AI způsobil vyšší míru shody a nižší míru rozmanitosti. Jako kdyby výkon celé skupiny klesl k průměru. „Abychom pochopili, proč se příběhy inspirované generativní umělou inteligencí navzájem podobají, je poučné podívat se blíže na vztah mezi nápady generativní umělé inteligence a vytvořenými příběhy. Stručně řečeno, pisatelé v obou skupinách využívajích umělou inteligenci, byli do určité míry uzavřeni v generativní myšlence, která jim byla předložena,“ píše se ve studii.
I když tyto výsledky ukazují na zvýšení individuální kreativity, existuje podle vědců riziko jejího snížení na úrovni společnosti. V obecné rovině je zajímavou otázkou, zda příběhy vylepšené a inspirované umělou inteligencí budou schopny vytvořit dostatečnou variabilitu výstupů. „Naše zjištění naznačují, že, pokud by nakladatelství vydávala více generativních příběhů inspirovaných umělou inteligencí, budou v souhrnu tyto uměle vytvořené příběhy méně jedinečné a více se sobě boudo podobat,“ pokračují autoři experimentu s tím, že tato sestupná spirála vykazuje paralely se vznikajícím společenským dilematem.
„Pokud jednotliví autoři zjistí, že je jejich psaní inspirované generativní umělou inteligencí kreativnější, budou mít motivaci AI využívat častěji. Jenomže tím se může originalita příběhů ještě více snížit. Stručně řečeno, naše výsledky naznačují, že navzdory posilujícímu účinku, který ChatGPT měl na individuální kreativitu, může nastat závažný problém, pokud by lidé generativní AI používali pro tvorbu ve větší míře.“
