Rozpočtové kejkle Zbyňka Stanjury se už dostaly za hranu reality, ukázala analýza Národní rozpočtové rady
Rozpočtové kejkle Zbyňka Stanjury se už dostaly za hranu reality, ukázala analýza Národní rozpočtové rady
Firmu neprodám a basta? „Foundeři by měli nad exitem přemýšlet, i když jejich startup roste,“ radí investor Igor Strečko. Sám svou firmu, kterou vedl přes dvacet let, nakonec prodal. „Webglobe je odrostlé dítě, které mě už nepotřebuje. Teď budu investovat,“ říká.
Firmu neprodám a basta? „Foundeři by měli nad exitem přemýšlet, i když jejich startup roste,“ radí investor Igor Strečko. Sám svou firmu, kterou vedl přes dvacet let, nakonec prodal. „Webglobe je odrostlé dítě, které mě už nepotřebuje. Teď budu investovat,“ říká.
Častější používání robotických systémů vede v jaderných elektrárnách ke zvyšování bezpečnosti, ale také ke zvyšování efektivity.
Častější používání robotických systémů vede v jaderných elektrárnách ke zvyšování bezpečnosti, ale také ke zvyšování efektivity.
Čínským vědcům se podařilo vyvinout koncept robota, jehož řídící centrum je podobné lidskému mozku. Přesněji jde o kombinaci klasického čipu a mozkové tkáně.
Robota tedy nepohání klasický procesor, ale speciální čip, který je skrze neurální rozhraní spojený s organoidem – útvarem z mozkové tkáně, vypěstovanou in-vitro z lidských kmenových buněk raného embryonálního vývoje. Tento orgán má podobnou strukturu jako skutečný lidský mozek a ve spojení s čipy dokáže interagovat s vnějšími informacemi prostřednictvím kódování, dekódování a zpětné vazby podnětů.
Vědci z čínské univerzity v Tchien-ťinu a Southern University of Science and Technology považují tento projekt za světově první BCI (brain-computer interface) systém, tedy systém, kde se v jednom celku snoubí lidský mozek a elektronika. V podstatě tedy kombinuje elektrické signály vysílané z mozku s počítačovými čipy. Výzkumníci tvrdí, že objev by mohl vést k rozvoji počítačů se schopnostmi lidského mozku a zároveň i k rozmachu skutečné umělé inteligence, která už nebude založena jen na strojovém učení. Zároveň ale přiznali, že se organoid potýká s problémy, jako je nízká zralost či nedostatečný přísun živin.
Li Xiaohong, profesor na Lékařské fakultě Tchien-ťinské univerzity a vedoucí celého vědeckého týmu uvedl, že v tomto výzkumu došlo ke dvěma hlavním vědeckým průlomům. Tím prvním byl fakt, že se konečně buněčná kultura přesouvá z dvourozměrné do trojrozměrné, což poskytuje „mozku na čipu“ komplexnější neuronovou výpočetní síť. A druhým průlomem je pak přidání algoritmů umělé inteligence, což umožňuje rozvoj v oblasti hybridní inteligence.
Vědci se nyní snaží robota vycvičit k provádění různých úkolů. Systém by měl například dávat robotovi pokyny, aby se vyhýbal překážkám, sledoval dráhu a uchopoval předměty. Neuvedli však, jakým způsobem výcvik probíhal a probíhá.
Jedním z nejznámějších příkladů spojení lidského mozku a čipu je projekt Elona Muska Neuralink, který s opravdovou mozkovou tkání uvnitř lidské hlavy propojují ultratenká vlákna. To, jak je v případě čínského robota čip s organoidem konkrétně propojený, si však univerzita v Tchien-ťinu též nechala pro sebe.
