Ukrajinští uprchlíci pracovat chtějí. Raději ale v zaměstnání, podnikání je neláká

Loni na jaře viděli škarohlídové v zdánlivě nezvládnutelných a nekončících zástupech lidí vyhnaných z domova riziko. Podnikatelé, ekonomové i sociologové byli ale opačného mínění: Desítky tisíc nových spoluobyvatel podle nich pro českou ekonomiku představovaly jedinečnou šanci; český pracovní trh léta sužuje nedostatek lidí.

Rok soužití prokázal, že podstatně blíž pravdě byl druhý názor. Drtivá většina příchozích měla zájem zapojit se do běžného života včetně toho pracovního a potvrdilo se varování sociologů ze začátku uprchlické krize, že brzdou bude spíš neschopnost najít pro ukrajinské talenty v českých firmách odpovídající uplatnění, přínosné pro obě strany, než nezájem Ukrajinců pracovat. Zároveň se ukázalo, že některá očekávání byla přehnaná a nerealistická.

Začněme několika suchými statistikami. Na konci letošního ledna mělo podle pracovních úřadů práci v Česku 94,4 tisíce uprchlíků z Ukrajiny. Protože ale během roku proud lidí plynul z Ukrajiny do Česka i naopak (a také na západ od českých hranic), místo si během celého roku našlo celkem více než 190 tisíc lidí, kteří u nás nějakou dobu hledali ochranu před válkou. Část z nich se ale už vrátila, menší část o práci přišla.

Bilion dolarů jako nic. Na kolik vyjde Západ obnova Ukrajiny?

Západ musí Ukrajině pomáhat stabilizovat finance, dokud válka neskončí. Opravdový balík však bude potřeba při obnově – ani bilion dolarů není přehnané číslo.

Západ musí Ukrajině pomáhat stabilizovat finance, dokud válka neskončí. Opravdový balík však bude potřeba při obnově – ani bilion dolarů není přehnané číslo.

Nějakým způsobem se tak na život v Česku snažila vydělat zhruba polovina běženců v produktivním, aktivním věku. Další zhruba čtvrtina z nich práci hledala. Problém je, že velká část Ukrajinců v Česku pracuje na pozicích, které neodpovídají jejich kvalifikaci.

Prosincové dotazování analytiků z PAQ Research mezi běženci ukázalo, že na pozici s výrazně horší kvalifikací, než jakou ve skutečnosti disponují, jich pracovala téměř polovina a další zhruba pětina si pohoršila mírně.

Zjednodušeně řečeno, mnoho Ukrajinců s vysokoškolskými diplomy nebo odborným středoškolským vzděláním skončilo na místech, kde se po nich chtěla jen primitivní, rutinní a nudná manuální činnost.

Tématu integrace ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu se podrobně zabýváme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.

Krize na obzoru? Čtvrtina firem plánuje propouštění

Nejistota a obavy z dalšího vývoje vedou tuzemské zaměstnavatele k větší opatrnosti při náboru nových pracovníků. Hned čtvrtina firem plánuje propouštět.

Nejistota a obavy z dalšího vývoje vedou tuzemské zaměstnavatele k větší opatrnosti při náboru nových pracovníků. Hned čtvrtina firem plánuje propouštět.