Bilion dolarů jako nic. Na kolik vyjde Západ obnova Ukrajiny?
Západ musí Ukrajině pomáhat stabilizovat finance, dokud válka neskončí. Opravdový balík však bude potřeba při obnově – ani bilion dolarů není přehnané číslo.
ilustrační foto | Shutterstock.com
Ukrajina je už rok vinou vojenské agrese ze strany Ruska v ekonomicky naprosto mimořádné situaci. Jak vůbec může fungovat země, která mobilizuje všechny zdroje na svoji obranu, jejíž základní infrastruktura je nepřítelem systematicky ničena, kde rozsáhlá území s koncentrací klíčových odvětví jsou zdevastována nebo pod kontrolou okupačních armád?
Lidské oběti sice nejsou ukrajinskými úřady reportovány, ale bezpochyby jsou obrovské, třetina z někdejších 44 milionů obyvatel byla nucena opustit svoje domovy, zhruba osm milionů lidí odjelo do zahraničí. Podle údajů ukrajinské centrální banky loni klesl HDP země asi o třetinu, přitom hranice „mimořádného ekonomického stresu“ je obvykle uváděna ani ne na polovině tohoto výpadku, někde kolem patnácti procent.
Jak na Ukrajině dokázali, že fungují bankomaty, školy, maloobchod, lidé chodí do restaurací, platí daně? Co udělaly firmy, že se snaží pokračovat, třeba o stovky kilometrů jinde?
Ukrajinci prokázali mimořádnou schopnost pružně reagovat a přicházet s improvizovanými, často překvapivě kreativními a účinnými řešeními nejen na bojišti, ale i v týlu, přestože se Ukrajina bez masivní vojenské a finanční i materiální podpory ze zahraničí samozřejmě neobejde. Válčící země má nejen obrovské výdaje, ale i značně omezenou schopnost je pokrýt z vlastních příjmů z domácí ekonomické aktivity nebo z exportu.
Přitom pokrytí rozpočtového schodku v letošním roce podle dřívějších vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského na výročním zasedání MMF a Světové banky loni v říjnu vyjde na 38 miliard dolarů a náklady na prvopočáteční obnovu infrastruktury na dalších sedmnáct miliard dolarů. To už je dávno: Rusové od té doby destruují infrastrukturu s dvojnásobně darebným úsilím.
Kdo zaplatí zamrzlý konflikt?
Válčící ekonomiky mají pochopitelně obrovské problémy s profinancováním rozpočtového schodku, zároveň se co možná nejvíce potřebují vyhnout tištění inflačních peněz. Možnosti umísťovat vládní dluhopisy a pokladniční poukázky na domácím trhu jsou omezené a za komerčních podmínek by Ukrajině také nikdo nepůjčil: agentura Moody’s před dvěma týdny snížila rating Ukrajiny z vysoce rizikového do extrémně spekulativního pásma, na stupeň Ca.
Ve svém zdůvodnění připomněla právě mimořádný rozsah válečných škod, který expertiza Vysoké školy ekonomické v Kyjevě v prosinci odhadla na 138 miliard dolarů, což představuje ekvivalent sedmdesáti procent ukrajinského HDP v roce 2021.
Udržet za těchto okolností základní makroekonomickou stabilitu vyžaduje mimořádnou podporu mezinárodního společenství, které se musí poskládat na vykrytí schodku obchodní i platební bilance a profinancování rozpočtového schodku.
Neberte to cynicky, ale na budoucnost se lze dívat pohledem investora. Jaký je základní scénář? Putin zjevně sází na to, že vleklým konfliktem soupeře, ale i jeho podporovatele „utahá“, hodně sází na politický cyklus v USA. Bez ukončení bojů a nějaké formy příměří lze těžko pomýšlet na rozsáhlou poválečnou obnovu. Čím méně pevná dohoda či jasné vítězství Ukrajiny, tím slabší zájem o zapojení peněz soukromých investorů do obnovy. Bohužel, zamrzlý konflikt pak znamená, že financování bude i nadále hodně závislé na zahraniční pomoci.
Kde vzít čtyřicet miliard dolarů
To, že je země ve válce, ještě neznamená, že by se neměla snažit vybírat daně, a tedy alespoň částečně saturovat potřeby válečného rozpočtu, neboť schodek je v letošním roce odhadován na třicet procent HDP, a to i za předpokladu, že ekonomika přestane upadat.
Je přitom mimořádně důležité, aby úřady nenutily centrální banku k přímému financování státního dluhu či k manipulaci s úrokovou sazbou, případně aby netlačily k nákupu dluhopisů komerční banky, zvláště pak ty, které jsou pod státní kontrolou (viz graf). Vše z výše uvedeného po čase nevyhnutelně vyústí do inflační spirály.
Takže na domácím trhu, pokud nemáte peníze sebrat přes inflační daň, musíte nabídnout reálný úrokový výnos: u vládního dluhopisu s roční splatností je těsně pod dvaceti procenty a základní sazba Národní banky Ukrajiny (NBU) je 25 procent. Meziroční míra inflace uváděná NBU byla v lednu 26 procent.
Kromě zdrženlivosti při tištění peněz je pro stabilitu klíčový kurz domácí měny, hřivny. Za cenu drastického omezení její konvertibility vsadila NBU na roli fixního kurzu coby „nominální kotvy“, ceny cen, kolem níž se vše otáčí. Češi znají stejný přístup k makroekonomické stabilizaci – ovšem za nesrovnatelně příznivějších podmínek – ze začátku devadesátých let. Důvěra v měnu přichází jenom s dostatečnou palebnou silou v podobě devizových rezerv a tu země s obrovskými schodky nezíská jinak než při masivní podpoře ze strany věřitelů. Díky ní se podařilo dokonce zvýšit objem ukrajinských devizových rezerv na 27 miliard.
Dohromady je ale letošní „finanční mezera“ nejméně čtyřicet miliard dolarů (ekvivalent 26 procent HDP) a poskládat ji dolar k euru nebude ani trochu jednoduché, zvlášť když zhruba 45 procent by mělo být ve formě grantů, tedy bez očekávání návratnosti. Velké peníze slíbila EU, na letošek osmnáct miliard eur, Spojené státy asi deset miliard dolarů. To nebude stačit, ale kde sehnat další miliardy?
Podle agentury Bloomberg by mělo údajně v dohledné době dojít k hlasování výkonných ředitelů Mezinárodního měnového fondu o tří- až čtyřletém programu o celkovém objemu čtrnáct až šestnáct miliard dolarů s čerpáním první tranše již letos na jaře a pěti až sedmi miliardami v prvním roce.
Pravidelné informování výkonných ředitelů MMF reprezentujících členské země v rámci monitoringu by mělo „zprůchodnit“ hlasování. V případě, že se mezi členy MMF nenajde pro takový objem dostatečná podpora (MMF zatím nefinancoval země, které jsou ve válce), poskládá alespoň 1,3 miliardy dolarů z Programu rychlého financování, na který se Ukrajina kvalifikuje již nyní.
Odpis dluhů je nutný
Ukrajinský vládní dluh je asi 82 procent HDP, z toho víc než dvě třetiny v cizí měně, takže řízení kurzu a měnové politiky není legrace. (Vřele doporučuji zápisy z bankovní rady NBU jejich kolegům v ČNB, aby se jim z rozhodování nepodlamovala kolena.)
S mírem přijde potřeba restrukturalizace, v níž Ukrajina není žádným nováčkem. Už v roce 2015 například Ukrajinci použili úpravu výplat investorům podle dynamiky HDP (v hantýrce cash sweep), což je chytré, ale nikoli bez vad na kráse. Rychlý hospodářský vzestup, v nějž všichni doufáme, bude v případě, že smlouvy nebudou upraveny, doprovázen potřebou zrychlené dluhové služby.
Pak je tu bankovní sektor, v němž po záboru Krymu a navazujícím čištění rozvah padlo asi osmdesát bank a ta největší soukromá byla znárodněna (předtím patřila oligarchům). Jak asi může vypadat rozvaha banky s půjčkami zamrzlými na Rusy okupovaných územích, to si dovedete představit. Možná by mělo smysl jejich pohledávky vymáhat centrálně a započíst proti ruským zmrazeným aktivům vydraženým v zahraničí (vila v Londýně proti zničené továrně). Potíž je v tom, že státní banky nejsou dobré na úvěrování soukromého sektoru a státní sektor není dobrý na splácení půjček státním bankám. Zažili to v postkomunistickém světě všichni, Ukrajina pod tíhou svých moderních dějin naneštěstí už poněkolikáté.
Jak bude na Ukrajině vypadat privatizace, aby byla přijatelná pro obyvatelstvo? Jak se podpoří soukromé investice od tuzemských a zahraničních investorů (budou, zejména dokud se prach neusadí, vyžadovat záruky a pojištění investic)? Jak se zajistí transparentní toky peněz a ochrání před jejich „odkláněním“ do soukromých kapes, na což jsou donoři velmi citliví? Velmi silnou motivací je perspektiva přijetí do EU, kterou však nelze natahovat donekonečna.
Obnova Ukrajiny a její integrace s EU jsou gigantický projekt, který si vyžádá změny na obou stranách, ale Evropě i Ukrajině může velmi prospět, když se jej podaří zvládnout.
Bavíme se o objemech, které z hlediska potřeby představují mnohonásobek toho, co v podobě zahraničních investic přišlo za třicet let a od roku 2004 ze strukturálních fondů EU do České republiky. V jejím případě se bavíme o jednotkách bilionů korun, v dimenzích potřeb ukrajinské poválečné obnovy nebude bilion dolarů přehnané číslo.
