V ukrajinském městě Sumy, kde žije přes čtvrt milionu obyvatel, bylo v době přepadení ruskou armádou pouze několik desítek profesionálních vojáků a nebylo zde žádné velitelské stanoviště. Už 24. února večer dostala asi padesátka ukrajinských výsadkářů rozkaz přesunout se na jiné místo fronty. Město ležící třicet kilometrů od hranice s Ruskem zůstalo prakticky bez profesionálních obránců.
Většinu obránců tvořili členové teritoriální obrany, jež se zformovala první den okupace, a dokázali držet město v ruském obklíčení skoro šest týdnů, než se ruské jednotky po 6. dubnu z oblasti stáhly. Přispěli k narušení zásobovacích tras ruských jednotek, které útočily na hlavní město Ukrajiny.
Nyní většina statečných obránců slouží v ukrajinské armádě, i když před válkou nedrželi zbraň v ruce. Odhodlání i statečnost obránců Sumy vyzdvihl naposledy v silvestrovském projevu i prezident Volodymyr Zelenskyj. Obyvatelé města se podle něj stali pro Rusy zásadní kostí v krku, která jim tam uvázla.
Město dokázalo s několika tisíci civilistů vybavenými puškami, několika desítkami protitankových zbraní a bez těžkých zbraní vzdorovat ruské profesionální armádě. V polovině března se už Rusové báli do města vstoupit. Dva z obránců města, devětadvacetiletí Serhij a Ihor, pro deník The Guardian popsali, jak probíhal jejich bojový křest. Patřili mezi 400 obyvatel, kteří se už první den války chopili zbraní.
Obrana se tvořila chaoticky
Další se přidávali v následujících dnech po překonání prvotního šoku. Jen dvacítka ze čtyř stovek obránců měla předchozí vojenské zkušenosti. „Formálně se to nazývalo teritoriální obranné síly, ale ve skutečnosti to byli pouze lidé, kteří dostali zbraně z armádního skladu a vytvořili reaktivní skupiny,“ vysvětlil Ihor. Podle něj se obrana tvořila chaoticky, bez jasných instrukcí z Kyjeva. Většinou měli jen ruční palné zbraně a Molotovovy koktejly. Chyběly i neprůstřelné vesty nebo helmy.
V první bitvě ve městě sice ještě zničili kolonu ruských tanků ukrajinští výsadkáři, ti se ale už večer začali z města stahovat. Podle Ihora zůstali obránci města jen se svými puškami. Obyvatelé města jim z různých čtvrtí volali a informovali je o poloze a pohybu ruských jednotek. Na mnoha místech se střílelo a obránci odrazili většinu okupantů. Až později se dozvěděli, že se jednalo z velké části o nezkušené dobrovolníky.
Svou roli sehrálo i štěstí, připustil Serhij. Město se v boji proti ruským vetřelcům semklo, ženy vyráběly Molotovovy koktejly, starší lidé posílali SMS zprávy o pohybech ruských vojáků. Po čtyřech dnech se už Rusové obávali vstupovat do města, které obklíčili. Obránci se snažili ničit v okolí městské aglomerace nákladní vozidla s pohonnými hmotami. Na předměstích Sumy ale později operovala i pravidelná ukrajinská armáda a postup ruských nepřátel na Kyjev se zastavil.
Máme výcvik, motivaci i zbraně
Nyní na obranu Sumy dohlíží generálmajor Oleksandr Nesterenko. Pochází z příhraničního města a během minulého roku bojoval s Rusy u Kyjeva a Charkova. I když vedení Ukrajiny hrozí novou ofenzivou ze strany Kremlu, on sám je přesvědčen, že Rusové ani tentokrát jeho rodné město nedobudou.
„Musíte pochopit, že všichni lidé, kteří ve městě bojovali, byli před devíti měsíci účetními a obchodníky. Nyní mají za sebou devět měsíců vojenského a bojového výcviku,“ zdůraznil. Kromě bojových zkušeností mají i lepší zbraně, a navíc i motivaci bránit svou vlast. „Už to nebude jako v únoru,“ vzkázal Nesterenko ruským okupantům.
Podle dánských zpravodajců měl Putin po loňském vpádu na Ukrajinu velmi blízko k tomu, aby ji obsadil a válku vyhrál. Měly mu k tomu stačit dva týdny. K neúspěchu ale vedly hlavně chyby v komunikaci mezi jednotkami a svou psychologickou úlohu sehrálo i tvrzení, že nejde o válku, ale jen o speciální vojenskou operaci.
Ruské velitele zaskočila připravenost a odhodlání ukrajinské armády, později k úspěchu přispěly i dodávky západních zbraní. Putin se rozhodoval více podle svého ideologického přesvědčení než na základě analýzy od ruské vojenské rozvědky.