Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vojenská i zpravodajská pomoc Spojených států napadené Ukrajině je klíčová. Díky ní se Kremlu nepodařilo obsadit celou Ukrajinu a svrhnout prozápadní vedení země.
Cesta ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Washingtonu a jeho vřelé přijetí v Bílém domě, ale i v Kongresu pořádně naštvaly osazenstvo Kremlu, protože finanční pomoc Američanů je pro další vývoj konfliktu klíčová. Kongres už schválil podporu na příští rok, pomoc Ukrajině dosáhne dalších 45 miliard dolarů. Role Washingtonu byla ale zásadní už od začátku zbabělého přepadení Ukrajiny před deseti měsíci.
Americký plukovník ve výslužbě William Astore, jenž sloužil v americkém letectvu, zdůraznil, že nebýt americké vojenské pomoci a zpravodajských informací, Rusko by už dávno na Ukrajině slavilo vítězství, nyní ale prožívá vojenskou porážku. Pokud by Kyjev nezískal rychlou vojenskou pomoc od Spojených států, těžko by v létě mohl podniknout protiofenzivu.
Také Zelenskyj zdůrazňuje hlavně to, že miliardy dolarů z USA pro Ukrajinu nejsou žádná charita, ale přispívají k udržení globální bezpečnosti a demokracie. Za rok 2022 to bylo přes 48 miliard dolarů.
Jinými slovy, vojenská pomoc pomáhá zadržovat ruskou armádu daleko od hranic členských zemí Severoatlantické aliance. Pokud by padla Ukrajina, Rusko by mělo své jednotky a zbraně na hranicích s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Zřejmě by obsadilo i Moldavsko a fakticky by ovládalo celé Černé moře.
Ukrajinský poslanec Svjatoslav Juraš ze strany Služebník lidu, za kterou kandidoval na úřad prezidenta i Zelenskyj, prohlásil, že Kyjev vítá návrhy, aby byla finanční pomoc pro jeho vlast lépe kontrolována. Reaguje tak na kritiku části republikánů z Kongresu, kteří další pomoc podmiňují přísnějším dohledem, aby bylo transparentní, jak přesně jsou peníze během války s Ruskem utráceny.
Bitevní plány Kremlu počítaly s tím, že se ukrajinská obrana okamžitě sesype. Putin předpokládal, že jeho jednotky obsadí Kyjev už po třinácti hodinách od začátku invaze, citoval z uniklých dokumentů americký deník The New York Times.
„Zdá se jasné, že by se ruským silám podařilo obklíčit Kyjev v prvních dnech války, nebýt pomoci Západu,“ zdůraznil Peter Rutland z ruských a východoevropských studií na Wesleyan University v Connecticutu. Bez amerických zbraní by Ukrajinci nedokázali o několik měsíců později vytlačit ruské jednotky z oblasti Charkova a Chersonu.
V prvních hodinách útoku rozhodovaly zpravodajské informace, které poskytli Američané ukrajinské straně, dodal. Klíčové bylo zejména to, že ukrajinská armáda dokázala zpomalit obsazení letiště Hostomel u Kyjeva. To fakticky znamenalo, že Kreml neuspěl s plánem bleskového obsazení vládní čtvrti v Kyjevě a sesazení současné vlády. „Žádný jiný spojenec nemohl takovou zpravodajskou pomoc poskytnut,“ zdůraznil Rutland.
Americká novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová v časopise The Atlantic napsala, že bez podpory Spojených států a statečnosti Ukrajinců by byly dnes diktatury na celém světě povzbuzeny ruským úspěchem. Platí to zejména pro Čínu a její nároky na Tchaj-wan nebo pro Írán a jeho jaderný program.
Bývalý viceadmirál v námořnictvu Spojených států a zpravodajský důstojník Robert Murrett je přesvědčen, že nebýt americké angažovanosti, Evropa by v současnosti čelila vážným strategickým hrozbám. Rusko by podle něj ohrožovalo Polsko, Pobaltí i Gruzii.
Bezpečnostní a zpravodajský analytik ze společnosti Global Guardian Zev Faintuch rozděluje probíhající válku na Ukrajině do tří fází. Nejprve chtělo Rusko dosáhnout změny režimu v Kyjevě, pak se soustředilo na udržení Donbasu, nyní čelí protiofenzivě na východě i jihu Ukrajiny.
Zejména pozdější úspěchy ukrajinské armády spojuje s dodávkami amerických zbraní. Připomněl ale, že úspěšné ukrajinské boje o letiště v Hostomelu byly zásadní pro to, že válka rychle neskončila a Putin už nemůže tvrdit, že „speciální vojenskou operaci“ vyhrál.
Dodávky amerických raketových systémů pak sehrály důležitou roli při ničení ruských logistických uzlů, muničních skladů a velicích center. Rusko nemělo podobně přesné dělostřelectvo a muselo svou logistiku přesunout až sedmdesát kilometrů za frontovou linii, aby dokázalo ztráty snížit. To zase komplikuje zásobování frontových jednotek. „Je zřejmé, že bez vojenské pomoci Spojených států by byla situace na Ukrajině radikálně odlišná,“ uzavřel Faintuch.
