V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
I když to Kreml nechce oficiálně přiznat, ekonomické ztráty jsou (a budou) kvůli západním sankcím obrovské. Zejména trpí státní plynárenský koncern Gazprom, jenž meziročně vyvezl mimo území postsovětských republik o polovinu méně plynu.
Že se od začátku války na Ukrajině nevyvíjí ekonomická situace Gazpromu nejlépe, nyní připustil i generální ředitel ruského státního podniku Alexej Miller. Plynárenský gigant Gazprom byl přitom po dlouhá léta pro Kreml zlatým vejcem, které přinášelo do ruského rozpočtu obrovské zisky za prodej plynu do Evropy. Zároveň byl pro ruského diktátora Putina nástrojem, jak energeticky vydírat evropské státy.
Miller oznámil, že státní moloch neprožívá nejlepší období. Naopak. Vývoz plynu do Evropy klesl o polovinu. Na trhy mimo bývalé státy Sovětského svazu loni vyvezl 100,9 miliardy metrů krychlových plynu, což znamená meziročně pokles o 46 procent, upozornila agentura Bloomberg. A zpráva Reuters doplnila, že se export Gazpromu dostal na nejnižší úrovně od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Miller přiznal, že na „energetických trzích došlo doslova k totálním změnám“.
Samozřejmě nevysvětlil, že tyto změny na energetickém trhu vyvolal na konci února 2022 jeho chlebodárce Putin, když bezdůvodně napadl sousední Ukrajinu. EU pak společně se Spojenými státy a Británií uvalila na Rusko a jeho společnosti ekonomické sankce.
Kreml poté začal vyhrožovat zemím EU, že jim zastaví dodávky plynu, pokud nebudou platit v rublech. Už na jaře Gazprom zastavil dodávky Polsku, Bulharsku, Nizozemsku a Litvě. Na začátku září Rusko zastavilo i dodávky do Německa přes plynovod Nord Stream 1, údajně kvůli údržbě.
Později došlo na obou plynovodech pod Baltem (Nord Stream 2 nezískal evropskou certifikaci a nebyl před válkou na Ukrajině spuštěn) k sabotáži, za kterou stojí pravděpodobně Rusko. V současnosti trubkový plyn do Evropy proudí z Ruska jen přes plynovod vedoucí přes Ukrajinu a další přes Turecko.
Miller sice zdůraznil, že se zvyšují dodávky plynu do Číny, objem je ale stále mnohem nižší, než byl do EU. Rusko v roce 2021 vyvezlo do říše středu 10,4 miliardy kubíků plynu, loni to bylo patnáct miliard kubíků. Pro letošek se počítá s dalším navýšením na 22 miliard. Šéf plynárenské společnosti slíbil, že do Číny bude ročně směřovat až 48 miliard kubických metrů plynu „ve velmi blízké budoucnosti“.
Vyšší ceny plynu a ropy na světových trzích v loňském roce Gazpromu umožnily, že měl v období leden až říjen tržby meziročně vyšší o třicet procent. Ceny ropy i zemního plynu ale od léta padají. Společnost v roce 2022 vyprodukovala 412,6 miliardy krychlových metrů plynu, což je o pětinu méně než v roce 2021, kdy se výroba těkavé komodity dostala až na 514,8 miliardy kubíků.
Podle agentury Bloomberg je loňská produkce nejnižší od roku 2008. Ruská společnost přitom disponuje největšími zásobami plynu na světě a stojí za desetinou globální produkce zemního plynu.
Německý web televize Deutsche Welle napsal, že Putin svojí válkou prakticky zničil ruský obchodní model, protože Rusko tradičně vyváželo největší množství fosilních surovin do Evropy. Do největší země světa pak směřovalo luxusní evropské zboží a země EU byly zároveň největšími zahraničními investory v Ruské federaci.
S nástupem roku 2023 jsou ale obchodní vztahy mezi Evropou a Ruskem, jež se budovaly dlouhé dekády, v troskách. Někteří dokonce předpovídají Rusku ekonomický osud Severní Koreje, se kterou nechce nikdo nic mít a o její zboží není na globálních trzích zájem. Kreml bude mít stále větší problémy financovat nákladnou válku, pro tento rok se počítá s tím, že na obranu padne až třetina ruského rozpočtu.
