Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruská pýcha dostala políček: kyrgyzský parlament chce odstranit ruská místní jména z komunistické éry.
Kyrgyzský Biškek je jediným hlavním městem ve Střední Asii, které si zachovalo názvy svých obvodů ze sovětské éry; jeden z nich dosud nese jméno Vladimira Lenina. Na sklonku letošního roku se to tamní poslanci rozhodli změnit. Poslanci tamního parlamentu a členové městské rady v Biškeku na začátku prosince navrhli dát okresům nová, kyrgyzská jména.
Seslali tak na sebe emocionální reakci z Moskvy. Někteří hypervlastenečtí poslanci ruské Státní dumy považují plánované změny za znepokojivý první krok směrem k „velmi vážnému negativnímu procesu“, který podle nich musí být zastaven.
Tito poslanci chtějí, aby si Kyrgyzstán ponechal sovětská jména, i když samotné Rusko prakticky všechna stejná jména ze svých měst a pamětihodností dávno nahradilo názvy jinými.
Kyrgyzská metropole se skládá ze čtyř obvodů; všechny si ponechaly své názvy z komunistické éry. Mají tak Leninův a Sverdlovův obvod, obvod 1. května a Říjnový obvod (viz mapa). Kyrgyzští politici tvrdí (vzhledem k situaci celkem zdvořile), že názvy okresů jsou „morálně zastaralé“.
Dosud poslední výzva ke změně názvu zazněla z úst předsedy parlamentu Nurlanbeka Šakijeva koncem listopadu. Tehdy řekl, že v Kyrgyzstánu je stále mnoho měst, vesnic a čtvrtí, které nesou cizí jména. Měly by podle něho být přejmenovány coby krok na podporu státního jazyka číslo jedna, kyrgyzštiny.
V Kyrgyzstánu, bývalé sovětské republice, je ruština velmi rozšířená. Šakijev však řekl, že každý občan musí znát kyrgyzský jazyk. Rýpl si do těch etnických Kyrgyzů, kteří v běžném životě používají ruštinu: navrhl opatření, podle něhož by Kyrgyzové mezi sebou museli mluvit ve své mateřštině. (Jak to chce pan předseda kontrolovat, nevíme a vědět raději nechceme.)
V Moskvě to dalo podnět k doslova rozzuřeným reakcím. Několik poslanců Státní dumy považovalo Šakijevovy výroky za útok na ruský jazyk a Rusy žijící v Kyrgyzstánu. Ruská média to popsala jako „výzvu k derusifikaci Biškeku“.
Dmitrij Novikov z mezinárodního výboru Dumy varoval, že „velmi vážné negativní procesy často začínají takovými maličkostmi a je lepší je zastavit v nejranější fázi“. Jak přesně je chce zastavovat, snad raději také nechceme vědět.
V podobném duchu mluvila i další prominentní poslankyně Světlana Žurovová, která bystře uvedla, že odstranění sovětských jmen „je prvním krůčkem k úplnému vytlačení ruského jazyka“. Totéž se podle ní stalo na Ukrajině a v Gruzii. „Pak přijde další fáze, školy. A pak další a další a bude to jako v Gruzii, kde mladí lidé bohužel prakticky nemluví rusky. I na Ukrajině to takhle začalo,“ dodala, aniž by vysvětlila, proč by lidé v řečených zemích měli mluvit rusky namísto své mateřštiny.
Navrhla také, že by do věci mohl zasáhnout prezident Putin a promluvit si se svým kyrgyzským protějškem Sadyrem Žaparovem.
Pokud by se Putin do zdůrazňování role ruského jazyka v Kyrgyzstánu zapojil, nebylo by to poprvé. Na setkání 15. září Putin vzdal hold Žaparovově „podpoře ruského jazyka“ v Kyrgyzstánu a pochválil zemi za otevření devíti ruských škol a najímání učitelů z Ruska pro své vzdělávací instituce. Dal tehdy jasně najevo, že vstřícnost Biškeku k Rusku „je základním předpokladem pro rozvoj bilaterálních vztahů v mnoha dalších oblastech“.
Putin poznamenal, že Rusko je „největším dodavatelem energetických zdrojů do Kyrgyzstánu“ a že dovoz do Kyrgyzstánu nepodléhá clu.
Reakce ruských zákonodárců mohou působit nepřiměřeně, protože všechny bývalé sovětské země, včetně Ruska, po rozpadu SSSR před více než třiceti lety většinu svých místních názvů ze sovětské éry opustily. Kyrgyzské hlavní město, které komunisté přejmenovali na Frunze (na počest jednoho ze svých papalášů, Michaila Frunzeho), se znovu stalo Biškekem již v roce 1991.
