Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Ukrajinský útok se blíží, nervozita v Kremlu stoupá

Putin přednesl další poselství o jedinečnosti ruské kultury, zlém Západu a nutnosti, aby Rusko bojovalo za své „sebeurčení“. Činil se i ministr zahraničí Lavrov a mluvčí Kremlu Peskov.

Ukrajinský útok se blíží, nervozita v Kremlu stoupá
Vladimir Putin | foto Profimedia.cz

Válčení Putinovi nejde, jak si představoval. „Speciální vojenská operace“ se místo původních několika dní vleče už patnáct měsíců a každým dnem se blíží dlouho očekávaný ukrajinský protiútok. A když se nedaří na bojišti, je třeba lidu předhodit další várku ideologie – další vyprávění o jedinečnosti Ruska, o skvělosti a originalitě jeho kultury a samozřejmě o zlém Západu, který ho chce umlčet a zničit. Tedy 150 let starý balast, kterým se ruští intelektuálové oháněli již za cara a později ho s oblibou deklamovali komunističtí předáci.

Rusko proto v několika posledních dnech zažilo nebývalou ofenzivu vlasteneckého řečnění na nejvyšší úrovni, do něhož se zapojil nejen prezident-diktátor Vladimir Putin, ale také jeho mluvčí Dmitrij Peskov, a své si – o amerických zbraních – řekl i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ruské sebeurčení

Řečnický závod odstartoval v sobotu Putin ve videoposelství, které poslal zakladatelům Akademie uměleckých řemesel, jež aktuálně vznikla na Krymu v uměleckém centru Taurida. Začal tím, že – Ukrajině ukradený – Krym má v ruské kultuře „zvláštní roli“. Dodal, že kultura a umění mají sjednocovat lidi, ale „dnes se nacházejí uprostřed geopolitické konfrontace“ a oni (myšlen je tím Západ) se snaží „zrušit“ vše, co je spojené s Ruskem, vymazat Rusko „z kulturního dědictví“. 

Rusko si prý podle Putina světové kultury natolik váží, že v něm žádná „kultura rušení“ nepřipadá v úvahu: „Při pohledu na dění ve světě si však stále více uvědomujeme, že nepotřebujeme zvenčí hrubě vnucované směrnice a normy, které potlačují jakoukoli originalitu a jedinečnost vývoje. Ve skutečnosti dnes nastala doba sebeurčení, boje za právo být sám sebou.“

Je proto prý třeba se „pečlivě a s úctou“ obrátit k národním kořenům a usilovat o uchování jedinečnosti ruské kultury – „jejího zvláštního hodnotového poselství, hovořícího o síle milosrdenství, vzájemné úctě a nejdůležitějších duchovních a morálních základech.“ (Obyvatelé Buči by o milosrdenství a úctě mohli vyprávět.)

Od kultury ke stíhačce F-16

Peskov byl mnohem stručnější. Nepřátelé Ruska podle něj útočí na vše, co bylo dřív nezpochybnitelně posvátné, a tyto „neotřesitelné základy“ se prý hroutí pod nohama představitelů kolektivního Západu: „V nejširším slova smyslu je proti nám vedena válka na všech frontách: ať už jde o ekonomiku, ať už jde o mezistátní vztahy, ať už jde o majetek atd.“

Proč ruští představitelé tak vyvádějí, vyplynulo až z rozhovoru ministra zahraničí Lavrova pro pořad „Moskva. Kreml. Putin“ na televizním kanále Rossija 1. Lavrov v něm zkritizoval Západ za to, že chce Ukrajině dodat další zbraně, a to včetně letounů F-16.

Podle Lavrova jde o nepřijatelnou eskalaci a zároveň destabilizaci rusko-západních vztahů: „Myslím, že na Západě jsou stále lidé, kteří to chápou, ale Washington, Londýn a jejich satelity uvnitř Evropské unie vše diktují.“ 

Ani Brežněv by to neřekl lépe. Je vidět, že v Kremlu mají strach.