Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Ukrajinci spustili dosud nejrozsáhlejší dronový útok na ruském území

Ukrajinci se zaměřili na vojenské cíle v šesti ruských oblastech. Ruské rakety mezitím zabíjely v Kyjevě civilisty.

Ukrajinci spustili dosud nejrozsáhlejší dronový útok na ruském území
V ruském městě Pskov byla před půlnocí slyšet série explozí v blízkosti tamního letiště. Podle dosavadních informací bylo letiště napadeno dvaceti drony. | foto Profimedia.cz

Ukrajina vyslala v noci na dnešek (středu 30. srpna) několik sérií dronů hluboko na území západního Ruska. Útok trval více než čtyři hodiny a zasáhl vojenské objekty, cituje středeční agentura AP ruské představitele a tamní sdělovací prostředky.

Drony zasáhly letiště poblíž ruských hranic s Estonskem a Lotyšskem, způsobily obrovský požár a poškodily čtyři vojenská dopravní letadla Il-76, která mohou přepravovat těžkou techniku a vojáky, uvedla ruská státní tisková agentura Tass s odvoláním na představitele záchranných složek.

Vzhledem k tomu, že cílem útoku bylo nejméně šest ruských regionů, zdá se, že se jedná o nejrozsáhlejší útok ukrajinských dronů na ruské území od začátku války před půldruhým rokem. Kreml opakovaně obvinil ukrajinskou armádu z přeshraničních vpádů do ruské Belgorodské oblasti a z vypouštění dronů směrem na Moskvu; Ukrajinci to obvykle nekomentují.

Součást protiofenzivy

Mlčení zvolili ukrajinští představitelé i tentokrát a k nočním útokům se bezprostředně nevyjádřili. Kremelské síly mezitím v noci zasáhly ukrajinské hlavní město bezpilotními letouny a raketami, což ukrajinští představitelé označili za „masivní kombinovaný útok“, při kterém zahynuli dva lidé.

Letecké útoky na Rusko se v posledních měsících stupňují zároveň s tím, jak ukrajinská armáda provádí protiofenzivu s cílem vytlačit Rusy ze svého území. Ukrajina se stále častěji zaměřuje na ruské vojenské prostředky za frontovou linií na východě a jihu své země.

Ukrajina rovněž tvrdí, že použila námořní drony proti ruským lodím v Černém moři. Ukrajinská média uvedla, že kyjevští sabotéři minulý týden použili bezpilotní letouny k zasažení bombardovacích letadel zaparkovaných na leteckých základnách hluboko v Rusku.

Ruské úřady neoznámily žádné oběti. Největší škody utrpělo letiště v Pskovské oblasti (Pskov Oblast - Wikipedia), které se nachází asi 700 kilometrů severně od ukrajinských hranic a 700 kilometrů západně od Moskvy. Podle nepotvrzených zpráv médií se na něj mohlo zaměřit až dvacet bezpilotních letounů.