Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ukrajinská energetika je v nejhorší krizi od začátku války s Ruskem. Energetici hlásí, že polovina zdrojů je nefunkční kvůli náletům. Ukrajinská vláda nyní oznámila, že potřebuje investice ve výši 20 miliard dolarů jen do sektoru obnovitelných zdrojů.
Vláda v Kyjevě schválila záměr na podporu výstavby nových obnovitelných zdrojů energie, jež mají posílit energetický systém v zemi. Náklady by měly dosáhnout v přepočtu dvacet miliard dolarů (458 miliard korun).
Cílem je, aby do roku 2030 pocházelo 27 procent produkce elektřiny právě ze solárních a větrných elektráren. V současnosti to je zhruba deset procent.
Napadená země čelí zásadní energetické krizi, protože až šedesát procent veškeré současné výrobní kapacity elektrické energie bylo zničeno ruskými bombami a drony. Útoky Ruska na energetickou infrastrukturu přitom letos na jaře ještě zesílily.
Plán vlády spočívá v tom, že přidá až deset gigawattů instalovaného výkonu zelených zdrojů, aby čtyřicetimilionová země byla méně závislá na jaderných a tepelných elektrárnách. Jádro se před válkou na Ukrajině podílelo na výrobě elektřiny z 54 procent.
Nedostatek energetických zdrojů na Ukrajině vede k tomu, že jsou dodávky elektřiny omezené. V Kyjevě je to pouze deset hodin denně. V některých městech dokonce jen čtyři hodiny za den. Očekává se, že obnova elektroenergetické soustavy bude trvat roky a navíc hrozí, že se situace pro nadcházející zimu zhorší.
Největší soukromá energetická firma v zemi, DTEK, odhadla, že výpadky elektřiny mohou v zimních měsících dosáhnout až dvaceti hodin denně. Státní společnost Ukrenergo, která spravuje elektrickou soustavu, oznámila, že bude nutné se zaměřit na budování decentralizovaných zdrojů, aby byl celý energetický systém odolnější vůči masivním výpadkům.
Východoevropská země nyní ve větší míře spoléhá na dovoz elektřiny z okolních zemí, zejména z Polska. To ale znamená další výdaje pro ukrajinský rozpočet.
