V kanceláři na Václavském náměstí sedí Petr Paukner a jeho firma Carbounion Bohemia tam sídlí již několik desetiletí. Místnost se za poslední roky takřka nezměnila. Na stěně visí svítící mapa, na skříňce u zdi stojí model červeného ferrari, o kousek dál sošky od Olbrama Zoubka. Na první pohled nic okázalého, nápadného, stejně jako Paukner. Přesto tento byznysmen patří již roky k nejvlivnějším a nejuznávanějším byznysmenům, kteří podnikají v energetice. Do Česka přivezl desítky milionů tun uhlí.

Dlouhá léta patříte mezi největší obchodníky s uhlím v České republice. Kvůli snižování emisí se ale od uhlí ustupuje. Chystáte se kvůli tomu do důchodu?

S tím, že uhlí jednoho dne skončí, jsem samozřejmě počítal. Ne už s tím, že to bude tak rychle. Původně jsem předpokládal, že ke konci uhlí dojde někdy kolem roku 2035. Máme tady ale politické zadání, hlavně ze strany EU, aby se proces urychlil. Třeba tím, že Brusel tlačí na růst cen emisních povolenek. Kdy přesně ale uhlí skončí, si říci netroufnu, nemusel bych se trefit. Vzhledem k tomu, co se děje v Německu, Rakousku, kde se v politice hodně prosazují Zelení, lze očekávat, že tlak na růst ceny povolenek – a tím i na rychlejší konec uhlí – bude velký. Některé státy se tomu ale mohou vzepřít. Pokud mi zdraví dovolí, do důchodu se zatím nechystám.

Čím tedy ve svém byznysu nahradíte výpadek obchodu s uhlím?

Na tuhle situaci jsem se začal připravovat již před pěti lety. I z toho důvodu jsem třeba udělal společnou firmu s německým E. ON – Union Grid, která se specializuje na montáže energetických rozvodných sítí. Řekl jsem si, že se centrální energetika mění z makro- na mikroenergetiku. K tomu potřebujete mít kvalitnější sítě, je to výstavba rozvoden a nízko-, středněa vysokonapěťových vedení. Velmi zajímavá věc je třeba v Německu, protože na severu je spousta energie, ale průmysl je na jihu, kde byly jaderné elektrárny. I tady budou obrovské zakázky.

Co to pro vás znamená?

Nejdříve se chci se společností, kterou mám od roku 2015, ještě více stabilizovat a prosadit v Česku a pak jít do Německa, kde budou zakázky ještě mnoho a mnoho let.

Jak velký propad s obchodem s uhlím nyní máte v porovnání s dobou před deseti lety?

Obchodoval jsem v průměru se dvěma až dvěma a půl miliony tun uhlí ročně, teď zhruba 600 tisíc tun a příště to bude zase méně.

Nezvýší alespoň načas vaše obchody s uhlím konec těžby v OKD? Přece jen místní hutě spotřebují docela hodně koksu.

Jen málo, protože i v průběhu dalších dvou let budou zavedena mnohem přísnější pravidla pro výrobu koksu. Což neznamená nic jiného než snahu, aby jeho výroba zmizela z Evropy. Systém bude fungovat podobně jako emisní povolenky v energetice, jen bude trochu přísnější.

Jsem zvědavý, jestli se na Ostravsku nějaká výroba udrží. Když nemáte výrobu koksu, nepotřebujete uhlí. Koks se tu nebude vyrábět, protože to nebude hratelné z hlediska cenotvorby a ochrany životního prostředí.

Zmínil jste, že se některé státy mohou vzepřít rychlému přechodu energetik z uhlí na ekologičtější zdroje. Česko mezi nimi asi nebude…

Konkrétně myslím Polsko. Nedokážu si představit, že Poláci dokážou bleskově změnit svoji energetiku, která je stále postavená na hnědém a černém uhlí, byť omezují a zavírají doly, a budou akceptovat bezemisní politiku EU, aniž by Brusel uvolnil obrovské prostředky, které pomohou takový náraz výrazně ztlumit. Hodně bude záležet na šikovnosti jednotlivých vlád, co všechno si pro sebe vyjednají.

Jisté ale je, že nastávající období bude v energetice velmi těžké. Povolenky se nakupují v balíku, na společnosti jako třeba ČEZ, které je mohou míchat s jádrem a obnovitelnými zdroji, bude dopad menší než na firmy, které mají jednu elektrárnu nebo teplárnu jen na uhlí.

Obejdeme se zcela bez uhelných elektráren?

Nechápu zatím jednu věc, kterou třeba Němci již mají takřka vyřešenou. V době, kdy se tvoří určitý nový energetický mix, kdy některé země jako Česká republika sázejí na jádro, jiné více na slunce a vítr, bude potřeba vyřešit regulaci rozvodných sítí. Disponovat záložními zdroji tak, aby nenastal blackout. Nové plynové zdroje se tak narychlo nepostaví, takže budeme muset využít některé existující nejmodernější uhelné elektrárny, které budou připraveny v pozici stand by. My jsme zatím k takovému řešení nepřistoupili. Kdy to tak chceme udělat, nevím, protože neznám politiku největších hráčů, což je dnes ČEZ, EPH a Sev.en Energy a MPO. Budete muset regulovat soustavu, jádrem to nejde, jsou to velmi velké bloky, nebo za cenu obrovských ztrát, k tomu nemáte dostatek plynových elektráren, které můžete vypnout a zapnout tak jako ty uhelné. Třeba Němci již tohle mají vyřešené, vytipovali uhelné elektrárny, které budou dál fungovat. S tím nemají problém ani Zelení, protože říkají, že tyto elektrárny budou fungovat jen v krizových dobách, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce. V ten moment je výhodné spustit uhelné elektrárny, pro tento účel je ale musíte udržovat.

Jenže údržba takové pohotovosti něco stojí…

Ano. Ale to si stát, respektive společnost ČEPS, dokáže vybalancovat, odhadne, kolikrát je mohou za rok pustit, třeba když hrozí totální blackout. To už tu několikrát bylo.

Kdy naposledy?

Letos začátkem ledna hrozil celé Evropě. Pokud si někdo myslí, že je to stejná situace, jako když vypadne transformátor, do kterého uhodí blesk, tak se mýlí. Jen samotné najíždění soustavy trvá několik dní. Když je blackout totální, tak i několik týdnů. Takže z tohoto důvodu už tyhle věci mají třeba v Německu připravené.

Na rozhodnutí, zda budou v provozu alespoň některé uhelné elektrárny, asi čekají i těžební firmy…

Přimlouval bych se i za řešení situace v dolech. Zkrácení těžby oproti původním plánům pro ně znamená velikánské finanční ztráty, protože budou muset urychlit rekultivační práce. Zkrácení doby těžby se odrazí i v jejich finančních bilancích.

Tomáš Novák týdeník HROT

Nebudou mít čas naplnit fondy, ze kterých se pak bude obnovovat krajina poškozená těžbou?

Musejí plnit rychleji a víc, po této stránce to bude mít negativní vliv na společnosti a přimlouval bych se za to, aby vznikla analýza, se kterou se půjde do Bruselu, protože si nedovedu představit, že i ti nejzelenějších ze všech zelených si prosadí to, že v těch zemích bude tma. Tady asi není co řešit. Tudíž si myslím, že je to jen o šikovnosti jednání s úředníky z Bruselu, kteří toho ale zase moc nevědí.

Proč?

Jsou to víceméně politici a dogmatici, jak vane politický vítr, tak se k tomu staví. Přesto bych apeloval, aby šikovní vyjednavači dokázali tímto způsobem získat nějaké výhody. Poláci dělají to samé.

Těžební firmy se snaží vytěžit a spálit maximum uhlí, dokud to jde?

Ani ne, ale jsou s těmi problémy konfrontovaní ad hoc, třeba že by tady těžba měla najednou místo v roce 2038 končit již v roce 2033, znamená, že budou mít zcela jiné hospodářské výsledky, byť mají provozní zisk dobrý, protože budou muset tvořit opravné položky k rychlejšímu ukončení těžby. Oni sami nevědí, jak dlouho to ještě bude.

Takže se může stát, že nebudou peníze na zahlazení všech následků těžby a část bude muset zaplatit stát?

Stát se to může, ale zatím se s těžaři na toto téma nikdo nebaví. Vše se řeší podobně jako covid, vždy následek, bohužel nic dopředu. Přijde někdo, třeba pan Hamáček, kterého považuji za velmi průměrného politika, s takovouhle proklamací, aby získal 1,5 procenta hlasu od Zelených. Může se stát, že jeho strana bude úplně bezvýznamná, nebude ani parlamentní, a pak už to nikoho nezajímá. Tyto věci se mohou posunout až po podzimních volbách. V poslední době vidím jen politikum, ale nikdo se nebaví o realitě. To znamená, že nikdo neudělal kvalitní analýzy a nespočítal, jestli na to vůbec máme. To se stále posouvá, proto mám sarkastický úsměv.

Na trhu jsem slyšel, že jste se místo uhlí pustil i do obchodování s dřevní štěpkou.

S tou začínám, to je moje nová věc. Na trhu se teprve začínám orientovat. V obchodu se štěpkou máte nějaké předpoklady a brzdy. Předpoklady jsou, že znám detailně síť odběratelů, protože teď ode mne berou uhlí a přecházejí na štěpku. Nevýhoda ve srovnání s uhlím je, že velcí majitelé lesů nemají většinou vlastní zpracovatelské kapacity. Takže máte iks velkých či menších firem, které zpracovávají stromy a vyrábějí štěpku. No a emisní zátěž u štěpky je také dost diskutabilní.

V čem?

Diesely v lese dřevo zpracují, pak jej musí někam dovézt, naložit na kamiony a dieselové kamiony je zase někam odvezou. Je ale zajímavé, že to zatím nikdo nespočítal. V budoucnu se to bude muset vozit v kontejnerech po železnici. S tím máme zkušenosti, sedm let tak vozíme uhlí. Stále tady ale je problém dobrého napojení na zpracovatelské firmy.

Nemáte zdroje?

Zdroj štěpky máme, ale je tu problém se zpracovatelskými firmami, jsou rozdrobené a spousta z nich se štěpkou zároveň obchoduje, trh je tak rozbitý. Je to dobré, když máte kůrovcovou kalamitu. Ale co se stane, když přestane? Takže jde o to, odhadnout správnou situaci. Nechci o tom moc mluvit, ale pracuji na tom.

Zatím to ale vypadá na krátkodobý byznys…

Zatím. Já ale nerad dělám krátkodobý byznys.

Budete konsolidovat i část zpracovatelských firem?

Nevím, nechci o tom zatím mluvit. Bylo by to předčasné. Štěpka je ale každopádně časově limitovaný zdroj. A nevylučuji, že si někde koupím třeba fotovoltaickou elektrárnu.

Takovou akvizici plánujete na kdy?

Mám zatím problém s tím, že podmínky na trhu nejsou přesně dané. Mám s touto zemí docela špatné zkušenosti, kdy se naslibovaly velké dotace pro solární elektrárny. Byl jsem mezi prvními, kdo postavili fotovoltaiku, stihl jsem vše včas, ještě než nastaly známé problémy. Návratnost bez úvěrů jsem si tehdy spočítal na šest sedm let, což se mi líbilo. Pak se ale všechno párkrát otočilo, a když jsem ji prodával, byla návratnost 11,5 roku. Bez úvěrů od banky.

Dochází u fotovoltaiky k přeskupování pozic?

Jsou zde firmy, které se snaží věci prodat, a další je koupit. Zatím tam nevidím žádného velkého hráče, protože každý si spočítá, jaké má podmínky, včetně hráčů s velkými penězi, kteří si to mohou dovolit. Podmínky jsou nepřehledné, a tak se do investic zatím pouštějí jen menší hráči. To ale neznamená, že do toho nesázejí miliardy korun. Zatím jen nepřišel nikdo, kdo by investoval desítky miliard.

Kolik chcete investovat vy?

Nevím, to bude případ od případu. Investici se nebráním, ale uvidím, jaké budou podmínky.

Ještě stále prodáváte koncovým zákazníkům elektřinu?

Prodávám, ale nejsem v tom moc úspěšný. Myslel jsem si, že přijdou daleko vyšší zisky, ale není to ten případ. Jdete do velkých rizik. Teď nikdo neví, co se bude dít, pojede, nebo nepojede průmysl? Co restaurace? Prodáte jim elektřinu, jenže restaurace mají v každé smlouvě možnost, že odeberou méně. Vám zbude zboží. Třeba loni nám na jaře zbyla spousta elektřiny, kterou odběratelé neodebírali. Všichni se ji pak snažili prodat přes spotový trh a ten se zhroutil. Dostanete takovouhle ránu, kterou nelze dopředu předpovědět. Další riziko, že vám neplatí, skončí v bankrotu. Na velkoobchodní bázi, což je mé těžiště, se vám to nestane.

Už někteří velcí krachují?

Zatím ne, ale někteří platí strašně mizerně, takže na nich pořád ležíte, aby něco zaplatili. Je to dost těžké. Stačí jeden velký špatný obchod a děláte celý rok zadarmo. V těchto těžkých dobách je to velmi nepříjemná a složitá záležitost. S uhlím se vám to nestane.

Není také problém, že v řešení současné pandemické krize není žádný jasný plán do budoucna, vše se řeší až podle toho, jak rychle se nákaza šíří, kolik lidí je v nemocnici?

Než jste přišel, mluvil jsem se Švýcary, ti každý týden vědí, co bude, pokud se stane tohle, bude tahle varianta, a jedou přesně podle daného scénáře. Navíc postrádám dobré manažerské řízení. Tedy že se zohledňují názory nejen epidemiologů, ale i ekonomů, sociologů a tak dále. Protože pokud budeme řízeni jenom epidemiology, bude to katastrofa. Některá jejich doporučení mi připadají sociopatická a psychopatická bez ohledu na nedozírné sociální, ekonomické, vzdělávací a další škody. Chybí mi vyváženost. Bohužel to ale není jenom náš případ, ale celoevropský.

Obchodujete se zahraničím, nejvíc v Německu. Jak tamní obchodní partneři hodnotí současnou situaci v Česku?

Němci, s těmi je to teď složité. Žil jsem tam a obdivoval je, ale poslední dobou jsem k nim více kritický. Asi proto, že u nich postrádám smysl pro racionalitu, kterou jsem vždycky obdivoval. Je nahrazována vyžadováním tvrdé a mnohdy slepé disciplíny a poslušnosti. A pak mám pocit, že pluralita názorů na stoupající covidovou situaci nyní v Německu chybí. A jediný „správný názor“ je názor RKI (Robert Koch Institut), ať to stojí, co to stojí. A demokracie a právo pláčou. Víme, že doba, ve které žijeme, je velmi náročná, a to vždycky vyplouvají na povrch negativní lidské vlastnosti ve větší míře.

Vraťme se k Německu…

Tam je to teď čím dál horší, protože Němci chtějí být ve všem premianti. Dali si za cíl 35 nakažených na sto tisíc obyvatel a stále se jim nedaří čísla splnit. Obyvatelstvo toho má plné zuby. Hlavně mladší, všechno mají totálně zavřené už od listopadu. A teď se dostávám k tomu, co mi tam vadí, velmi ostře se dívají na všechny další státy. Němci mají představu, že oni jediní tohle všechno dělají správně. Kvůli nim nezačala třeba lyžařská sezona v Itálii, protože řekli, že Němec, který tam pojede a cokoli se mu stane, nemůže počítat s úhradou od pojišťovny. Nelíbí se mi ta jejich hesla, jako například když se zavřely hranice mezi Německem a Českem, tak že tím chrání především nás. Nepřipomíná to vzdáleně něco?

A pak tvrdě kritizují nás…

Z mnoha důvodů, třeba že Češi švejkují. Neviděl bych to zase tak katastrofálně. Vidím, že se tam objevují negativní věci. Když bude tento trend pokračovat, rozsype se celá EU.

Jak to myslíte?

Zaprvé, EU vládnou lidé, znám tam spousty i našich úředníků, to je šílenství, to jsou „ouřadové“, kteří by se asi nikde jinde neuplatnili, vydělávají velké peníze v podstatě za nic. Vždycky jsem byl pro EU, ale když to vidím, jak se rozpadá při pandemii, každý stát si to dělá jinak, už jen to, že si vzájemně neuznávají covidové testy, špatně uzavřené smlouvy na nákup vakcín a podobně, je mi to líto.

Covid všechno urychlil…

Jednoznačným vítězem bude Čína. I když nechápu, jak jedna miliarda lidí může mít za den jen sedm nakažených covidem. Západní civilizace, protože nebyla schopná jakýmkoli způsobem pandemii pojmout, utrpí velkou ztrátu, o které se teď nikomu ani nezdá. Postupně leniví, zpohodlněla a nechce vůbec tvrdě pracovat. Vítězem bude Čína, která tady všechno během několika let opanuje. Disponuje obrovským množstvím peněz, je to autoritativní režim. Tak jako vznik fašismu v Evropě zavinili špatní politici, tohle je něco podobného. I když to nelze srovnávat, jsou tam ale určité paralely.

Kvalita politiků je katastrofální, protože se ze všech, včetně Merkelové, stali populisté. Dělají jen to, co chtějí lidé slyšet, jen aby nebyly problémy.

Nikdo nemluví o tom, že se tady budou muset neskutečně zvýšit daně. Stačí si poslechnout dobré ekonomy, kteří spočtou, že když zdaní podniky o pět procent, přinese to tolik peněz, když nejbohatší, tolik, když prodej luxusních aut, tolik, ale stále je to málo. Zdanit se budou muset všichni. To teď ale není na pořadu dne.

Krize většinou plodí nové vůdce…

Tady se bráním říci, že jsme v krizi a že jedinou cestou z krize je tvrdě pracovat, a ne rozdávat dál na dluh. Ne že by lidé neměli na jídlo. Znám ale spoustu firem, které si říkají, proč bych propouštěl, když dostanu peníze od státu, je to pohodlnější cesta. A proto nás předstihnou Číňané. V politice je podobná situace jako ve fotbale, hodně lidí se do ničeho nechce pouštět, protože je zasviněný. Musel by přijít idealista, aby si řekl, dobře, budu bojovat a tvrdě v potu tváře se z toho dostanu.

Stále sbíráte vily v Praze 6?

Nesbírám, já je kupuju. Mám dvě dcery, u kterých chci, aby bydlely ve vilách, a já chci taky v jedné bydlet. No tak jich mám víc. A oni mi více nemovitostí stejně brzy tvrdě zdaní.

Kolik jich máte?

Nebudu říkat.

Budete v tom pokračovat?

Už ne, na to, k čemu je potřebuji, už jich mám dost, spíš něco prodám ve světle očekávaného daňového vývoje.

Také sbíráte sportovní auta…

Nesbírám. Všechny sporťáky, co mám, jsou k ničemu, nejraději jezdím v pohodlných luxusních německých autech. Už bych si v životě nekoupil ferrari nebo něco podobného.

Proč?

Když jedu rychle, musím se soustředit a z auta pak vylezu úplně zpocený, to už pro mě nemá cenu. Čekám, až se z mých sporťáků stanou veterány, abych je prodal. Nechci je ani sbírat. A navíc více aut bude s určitostí také zdaněno.

Petr Paukner (66)

• Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze.

• Zastával několik vysokých manažerských pozic, mimo jiné byl generálním ředitelem a předsedou představenstva obchodní společnosti Metalimex, šéfoval společnosti Coal Energy.

• Posledně zmiňovaná firma patřila v první dekádě 21. století mezi největší obchodníky s elektřinou v ČR.

• V roce 1998 založil společnost Carbounion Bohemia, kde je jediným vlastníkem a zároveň jednatelem. Od roku 2013 je většinovým majitelem fotbalového klubu Dukla.

• Vlastní i další firmy, mimo jiné Emeran 1860 či Carbosped. S německým E. ON založil společnost Union Grid, ve které ovládá 66 procent.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.