Přes záplavu zpráv o inflaci, válce, energiích či strachu z oteplování si mnohdy ani neuvědomujeme, v jak úžasně pohodlném světě žijeme. Díky pandemii, ano, díky, ne kvůli ní, se výrazně urychlila digitalizace a usnadnilo téměř vše, co se dá dělat na dálku. Nechceme a čím dál častěji nejsme nuceni stát fronty – na úřadech, v obchodech. Doručuje se všude a všechno.
A tím vzniká odlišný problém – potřebujeme, aby fungovalo doručování. Jenže někdy vypadá spíš jako ze skeče, který se před časem šířil po internetu: Přijede kurýr. Zákazník doma čeká na balík a vyhlíží ho. Kurýr se po špičkách přikrade ke dveřím, pantomimicky zaklepe a zeptá se: Je někdo doma? Nejspíš ne. Otočí se na patě, odplíží se zpátky k autu a odjede. Jistě, je to nadsázka, ale každý, kdo si někdy něco nechal poslat domů, udělal podobnou zkušenost. Králem v takových představeních je přinejmenším v Česku pošta.
Je to velká firma, navíc státem vlastněná a s přerodem ze „starého“ na „nové“ se pere už roky. Někdy to působí tragikomicky (když vám třeba paní na přepážce z povinnosti cpe losy a omalovánky; lízátko by nebylo?), jindy vyloženě trapně (viz služba Balík do ruky) a někdy se to i podaří (Balíkovna). Každopádně jakákoli změna na poště je běh na dlouhou trať a vždycky se najde spousta lidí, kteří do ní chtějí mluvit. Stejně to teď vypadá s výběrem nového šéfa. Roman Knap by měl být teoreticky na odstřel, ministr vnitra Vít Rakušan to alespoň řekl. Ale Knap se pořád drží a karavana táhne dál. Jak to s vedením pošty nakonec může dopadnout, si přečtěte v aktuálním čísle Hrotu.
Minulý týden jsme mohli ve Sněmovně sledovat jinou velkou show, zvanou pokus o svržení vlády v době předsednictví Evropské unii. Máme tady v této zemi takovou pěknou tradici; jen to tentokrát lépe dopadlo a nesouvisle blábolící Babiš Fialův kabinet nesestřelil. Expremiér, jemuž příští týden začne soud kvůli Čapímu hnízdu, ale nejspíš stejně chtěl jen odvést pozornost od svého maléru a udělat si pěkné promo před volbami, které nás čekají na konci září. Samozřejmě se stanou referendem o současné vládě a bude zajímavé sledovat, jak si Fialova parta s inflací a cenami energií oslabenými kartami povede. Abychom vám čekání na „svátek demokracie“ zkrátili, podívali jsme se v tomto čísle na největší zajímavosti, které letošní volby přinesou.
Jako červená nit se všemi událostmi posledních měsíců vine elektřina, respektive její ceny. Kvůli ruské válce je dražší plyn, a tím i elektřina, ceny energií šponují inflaci, zdražují veškeré zboží i služby. Postupně se však dozvídáme, že minimálně některé věci by zdaleka tak drahé být (alespoň zatím) nemusely. Například u jídla výpočty vůbec nesedí, což ve velkém rozhovoru mimo jiné připomíná „biopekař“ Jan Zeman.
Všechny ty negativní zprávy, které se na nás dnes a denně valí, v mnohých z nás vyvolávají pocity frustrace. Nepodlehněte jí, přečtěte si radši o fascinujícím životě Jamese Lovelocka a jeho teorii Gaia. Anebo frustraci ventilujte vtipem. Mohl bych vám jeden říct třeba o poště. Ale nejspíš by vám nedošel…
