Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Je to trochu návrat do roku 2007. Topolánkova pravicová vláda tehdy zahájila s Američany formální jednání o stavbě radaru v Brdech. Měli jsme se stát součástí protiraketového deštníku. Malá posádka, strategický význam, prakticky nulové náklady pro českou stranu. Pro kohokoli, kdo cítil sounáležitost se Západem a jakýsi závazek vůči společné obraně v rámci NATO, to byl „no-brainer“. Pro mnoho levičáků také, ovšem úplně opačným směrem. Radar neprojde! Neprošel, česká liknavost Američany otrávila a radši se dohodli s Poláky.
Tak teď nás to bude stát dohromady půl bilionu, za což si na čtyřicet let pořídíme 24 stíhaček F-35. Částka je to enormní, zvlášť v době, kdy nám rozpočet ročně teče o stovky miliard, ale zaplatit ji musíme. Zaprvé stíhačky potřebujeme a kupovat cokoli jiného by bylo za současné situace provizorium, takže bychom to nejpozději za deset patnáct let řešili znovu; a velké zbrojní zakázky fakt neumíme. Z hlediska politické vůle i celkové nálady ve společnosti nikdy nebyla příhodnější doba na opravdu zásadní vojenský nákup. Navíc spojenecky významný, protože smlouvu podepisujeme s vládou USA, ne s výrobcem Lockheed Martin.
Na rozdíl od gripenů v jakékoli verzi jsou F-35 aktuálně nejmodernější letadla a dávají naději, že by mohla být relevantní i za desítky let. Nevýhodou naopak je, jak píšeme v tématu tohoto čísla, že je zatím americká armáda tak trochu betatestuje. F-35 v současném stavu jsou mnohem poruchovější, než je Lockheed Martin ochoten přiznat. Češi ale mohou být v klidu, než dostanou první stroj někdy na začátku třicátých let, měly by se všechny masařky vychytat.
Viceadmirál Bob Harward je bývalý příslušník elitních jednotek SEAL, velel v Iráku i Afghánistánu a po odchodu do výslužby dělal roky pro zmíněný Lockheed Martin. Momentálně Harward dělá pro společnost Shield AI, která vyvíjí drony, a hlavně pilotní AI. O vedení moderní války a technologiích by tedy mohl leccos vědět. V rozhovoru v aktuálním čísle Hrotu mluví o tom, jak daleko už je vývoj bojové umělé inteligence, co bude znamenat její nasazení v autonomních zbraňových systémech, a také třeba o tom, jestli letadlo vůbec ještě potřebuje lidského pilota. „Když máte pilotované letadlo, musíte v něm mít kokpit, musíte v něm mít vystřelovací sedadlo, musíte mít nejrůznější displeje a další přístroje, kvůli nimž pak letadlo musí být větší. Když není pilotované, může být menší a levnější,“ říká Harward, podle něhož je nasazení pilotní AI například do stíhaček otázkou několika let. Když ho člověk poslouchá, zase se v duchu vrací do zmiňovaného roku 2007 a napadá ho k nákupu F-35 kacířská myšlenka: Není to, jako bychom si kupovali nejnovější nokii přesně ve chvíli, kdy Steve Jobs chystá představení prvního iPhonu?
V aktuálním čísle Hrotu určitě nevynechejte ani texty o invazních druzích (spoiler alert: šíření rusa se podařilo zastavit na východě Ukrajiny), blížícím se nedostatku kávy nebo esej o tom, jaké dilema nejspíš budou muset řešit američtí generálové, jestli volby vyhraje Donald Trump.
