Cílem asi dvanáct kilometrů dlouhého pěšího výletu je romantická zřícenina hradu Lichnice. Cestou k ní projdete malebnou otevřenou krajinou s výhledy na hřeben Kaňkových hor, kolem Pekelských rybníků i divočinou bezzásahových lesů v Lovětínské rokli. Zde vás pak čeká 1,5 kilometru dlouhý výstup po kamenném chodníku.

Hradiště vybudoval ve 12. století na strategicky výhodně položeném kopci Světlíku v Železných horách Smil z rodu Ronovců. Jeho stejnojmenný vnuk ho v polovině 13. století přestavěl na kamenný hrad. Dokončen byl v roce 1251, přičemž dostal tehdy módní německý název Lichtenburk či Lichtemburk.

Ve třicátých letech 14. století směnil Jindřich z Lichtenburka Lichnici s králem Janem Lucemburským za litické panství. V roce 1355 zařadil Karel IV. ve svém zákoníku Majestas Carolina Lichnici mezi hrady za žádných okolností nezcizitelné. Po různém střídání majitelů koupil roku 1410 Lichnici král Václav IV. a v jeho držení zůstal hrad až do husitských válek.

foto Zuzana Růžičková

Po opětovném střídání majitelů, kdy hrad odolal všem útokům Švédů, se mu stala osudným jeho strategická poloha a mohutnost. Král Ferdinand III. vydal roku 1648 rozkaz nařizující pobořit hradby. Od té doby se hrad stal zdrojem levného kamene na stavbu vesnických domů a definitivní zříceninou.

Chráněná krajinná oblast Železné hory byla vyhlášena v květnu 1991. Na jejím území je registrováno více než 1,2 tisíce druhů vyšších rostlin, z toho asi tisíc druhů domácích. Mezi nimi je rovněž ohrožený medovník meduňkolistý. Na území CHKO žije více než 75 druhů měkkýšů nebo 230 druhů obratlovců včetně 141 druhů ptáků nebo 46 druhů savců.

Krajina jako malovaná

Jako výchozí bod výletu nejlépe poslouží město Seč, které je hlavním turistickým centrem chráněné krajinné oblasti Železné hory. Dostupné je autem nebo autobusem. Kromě Lovětínské rokle vede většina trasy po zpevněných cestách. Během výletu je možné se zastavit na několika místech s občerstvením, v letní sezoně i v Podhradí.

foto Michal Pešata

Cesta vás zavede nejprve do obcí Horní a Dolní Počátky, kde se zachovalo několik vesnických stavení s tradičním architektonickým výrazem. V dolním úseku potoka, který protéká vesnicí, žije vzácná mihule potoční. Prospívá jí čistá voda a členité pestré koryto. Zdejší malebná krajina se také stala předlohou pro některá plátna českého malíře Jindřicha Pruchy. Samota Županda, kde vyrůstal, je odtud přes kopec, co by kamenem dohodil.

V suťových, převážně listnatých lesích v Lovětínské rokli se nehospodaří. Lesy tu byly ponechány samovolnému vývoji. Umožnila to dohoda mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a státním podnikem Lesy ČR. Také díky tomu se tu daří mloku skvrnitému. V tlejícím dřevě na zemi, které v běžném hospodářském lese chybí, totiž nachází ideální úkryty. Ze svých skrýší vylézá hlavně za soumraku, v noci nebo po dešti.

foto Zuzana Růžičková

Ze skalnatých srázů Lovětínské rokle v národní přírodní rezervaci Lichnice pravidelně vylétá na svůj noční lov výr velký, což je erbovní pták chráněné krajinné oblasti Železné hory. Je to také největší evropská sova. Let sovy je zcela tichý. Umožňují to jemné „chloupky“ na povrchu per křídel. Sovy tak dokážou svou kořist překvapit zcela nepozorovaně. Na rozsáhlých valech opevnění středověkého hradu Lichnice zase poletuje během letních dnů mnoho druhů motýlů. Díky šetrnému kosení, které tu zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, je zde příroda druhově velmi pestrá.

Nová rozhledna

Zřícenina hradu Lichnice korunuje nad městem Třemošnice hřeben Železných hor. V roce 2017 vyrostla na hradě zbrusu nová rozhledna – tři ocelové, osm a půl metru vysoké pilíře s matnou povrchovou úpravou, aby neodrážely sluneční paprsky, nesou dvě vyhlídkové plošiny.

foto Zuzana Růžičková

Kolem jednoho sloupu se obtáčí dřevěné schodiště, aby bylo možné pohodlně vystoupat až na vrchol. Tím vykouknete nad hradbami, abyste na vlastní oči poznali, jak dobře dávní stavitelé vybrali místo pro Lichnici. Byl to takzvaný strážní hrad, ze kterého je už nyní, bez vyvýšeného místa, dechberoucí výhled do širokého okolí.

Z turistické rozhledny vestavěné do torza hlavní hradní věže lze dohlédnout nejen do Kutné Hory nebo Čáslavi, ale i do Seče, výchozího místa našeho výletu. Na hradě se zachovala sklepení a dnes tu zimuje několik druhů vzácných netopýrů. 

Podrobnější informace o tomto výletě včetně mapy najdete zde.