O Muskově překotném sestupu z pomyslného piedestalu nejbohatšího člověka planety napsaly všechny noviny světa všechno, co napsat šlo. Aby ne – co už je atraktivnějšího než pohyb stovek miliard dolarů (jakkoli spíš symbolických než faktických) spojených se jménem, které znáte?
Mimořádně strmý propad akcií elektroautomobilky Tesla poškodil nominální hodnotu majetku jejích investorů včetně největšího z nich, jímž je s podílem 13,43 procenta právě Musk, jinak generální ředitel podniku. Ten se tak stal prvním člověkem planety, jenž dokázal přijít o 200 miliard dolarů. Strašlivý osud si snad dokáže mírně kompenzovat skutečností, že mu oněch miliard zbývá ještě 146 (tak tomu bylo ve středu ráno, později zas sem tam nějaká miliarda přibyla).
O platu nemluvte!
Jestliže úvahy o výši Muskova majetku se odehrávají na poli převážně teoretickém a jeho finanční propad má jistý komicko-surrealistický náboj, další dvě události jsou pro něho horší. Jeho elektroautomobilka Tesla se dostala do potenciálně ničivého sporu s vlivnou Národní radou pro vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů. Její zástupci podali stížnost na to, že firma – podle úřadu nezákonně – omezovala zaměstnance své továrny na Floridě tím, že jim zakazovala diskutovat o problémech na pracovišti včetně výše platu.
Automobilka měla porušit zákon, když „řekla zaměstnancům, aby nediskutovali o svém platu s jinými osobami“ a aby nemluvili o ukončení pracovního poměru jiného zaměstnance. Vedení Tesly také opakovaně „řeklo zaměstnancům, aby si nestěžovali výše postaveným manažerům“ na pracovní podmínky. Ze stížnosti citovala agentura Bloomberg.
Rada má pravomoc nařídit společnostem, aby znovu přijaly propuštěné pracovníky a poskytly jim zpětný plat. Naopak nemůže nikomu přiřknout sankční odškodnění ani nemůže vyvodit trestní odpovědnost pro vedoucí pracovníky v případě jejich pochybení. Její rozhodnutí však často bývá podnětem k civilněprávním soudním přím i trestnímu stíhání.
Tesla pochybení popřela a odvolá se proti tomuto rozsudku u federálního soudu. Rozhodnutí odvolací instance očekávají obě strany v únoru.
Kde je činže, pane Musk?
Zaměstnanecké vztahy v Muskových firmách zvedají nejedno obočí již léta. V posledních měsících je však nejvíce pozornosti zaměřeno na Twitter, jejž Musk loni za dramatických okolností převzal. Nejčerstvější konflikt provozovatele vlivné sociální sítě však je z jiného soudku – Twitter neplatí činži.
Od minulého týdne čelí Muskova firma žalobě kvůli tomu, že za své kancelářské prostory v San Francisku zůstala dlužná za nájem ve výši 136 250 dolarů. Vlastník řečené nemovitosti, společnost Columbia Reit – 650 California, upozornil vedení Twitteru 16. prosince, že musí dlužnou částku za pronájem 30. patra budovy Hartford Building uhradit do pěti dnů. Nájemce ovšem nevyhověl, pročež Columbia Reit přistoupil k právním krokům.
Ještě pozoruhodnější je, že Twitter několik týdnů neplatil nejen nájem ve svém ústředí, nýbrž ani v žádné ze svých dalších kanceláří po celém světě, informoval deník New York Times již v prosinci. V lednu se pak připojila žaloba za neuhrazení dvou charterových letů.
Dluhopisová past
Musk zde možná narazil na horší problém, než si myslel. Budovu Hartford Building vlastní skupina investorů, držitelů dluhopisů Columbia Reit. K nim patří i firma Shorenstein Realty Investors, která budovu spravuje. Twitter je v budově daleko největším nájemcem, a když přestal platit, srazilo to cenu dluhopisu v celkové hodnotě 400 milionů dolarů, do něhož je „zabalena“ hypotéka, již Shorenstein a spol. splácejí. Celkově to hrozí segmentu velkých kancelářských budov na realitním trhu – a samozřejmě to ohrožuje i Twitter samotný.
Je možné, že za neplacením nájmu stojí prostá Muskova snaha snížit Twitteru náklady. Začátek sporu o placení nájemného se datuje do doby, kdy Musk ještě firmu nevlastnil. Cyničtí kritici (o něž nemá Muskův Twitter nouzi) však říkají, že se možná jedná jen o omyl. V prosinci totiž proběhly sociálními médii – včetně Twitteru samotného – zprávy o propuštěných zaměstnancích, kteří s údivem zjišťovali, že jejich přístupová hesla do firemního systému stále fungují, někdy i celé týdny po propuštění.
Záhada měla jednoduché řešení. Jak Musk vyhazoval zaměstnance vidlemi, zbavil se i člověka v oddělení lidských zdrojů, jehož náplní práce bylo právě aktualizovat seznamy zaměstnanců (i s jejich přístupy do systému). U Muska prostě nikdy nevíte.
