Jedno ze čtyř nejteplejších září v historii měření pomohlo vinné révě v Česku. Dohnala zpoždění ze začátku roku, a vinaři se tak mohou těšit na jeden z nejlepších ročníků za poslední roky. Víno 2021 bude ale přesto něčím specifické. Bude mít vyšší obsah kyselin, jak čtou z prvních měření vědci z brněnské Mendelovy univerzity.

Podle dat evropské služby Copernicus bylo letošní září jedním ze čtyř celosvětově nejteplejších v historii. Stejně jako září 2020, 2019 a 2016. Co je ovšem pro budoucí přežití lidstva varováním, může krátkodobě těšit tuzemské vinaře. „Ročník ukazuje velmi dobrou kvalitu bílých i modrých odrůd,“ komentuje Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zemědělské fakulty Mendelovy univerzity. Zářijové teploty mezi 20 a 25 °C představovaly podle něj zcela optimální podmínky pro tvorbu cukrů v bobulích.

Vědci ale také naměřili vyšší obsah kyselin, kterými bude letošní ročník specifický. „Chladné noci na začátku září výrazněji omezovaly pokles kyseliny jablečné, a proto byl při prvních rozborech stanovován vyšší obsah, který je pro toto období zrání méně typický,“ říká Pavel Pavloušek. Tvrzení ale neplatí paušálně, obsah kyselin se může lišit podle stanovišť, kde réva roste.

V tuto dobu se proto sklízejí odrůdy jako Rulandské bílé, Chardonnay, Tramín nebo Pálava. Z modrých odrůd potom Rulandské modré a Zweigeltrebe.

Zprávy z ostatních zemí Evropy naznačují, že sucha a mrazy z počátku roku ovlivnily výnos. Na největší trojku, Španělsko, Itálii a Portugalsko, letos proto připadne asi osmnáctiprocentní pokles produkce ve srovnání s loňským rokem. Jen Španělsko by letos mělo vyrobit 39,5 milionu hektolitrů vína, to je o sedm milionů méně než loni. Cena by proto měla jít nahoru, podepíše se na tom i fakt, že USA zrušily vysoká cla na dovoz vína z Evropy.