I Ostrava je českou metropolí, alespoň co se architektury týče. Zatímco Praha nebo Brno v otázkách výrazné architektury a veřejných staveb přešlapují spíše na místě, Ostrava podporuje výrazné počiny a rve se o to, aby se zapsala do kulturního povědomí. A to, co by v konzervativní Praze, která i podle svých představitelů žije z podstaty a hřeší na svou jedinečnou architekturu - rozuměj historickou -, ani v ospalém Brně, kde se dobře žije, ale chybějí mu velké ambice, nebylo možné bez vášnivých protestů a diskusí, na severu Moravy prostě dělají.

Příkladem může být ostravská filharmonie, kterou se vedení města pyšní a tlačí ji k uskutečnění, nebo chystaný mrakodrap od mladých architektů, jenž by měl být suverénně nejvyšším v republice. V hlavním městě se naopak výškové budovy překreslují, jako ten poslední pokus na Žižkově od naší patrně nejslavnější architektky Evy Jiřičné. Právě ona by mohla již brzy zanechat výraznou stopu v Ostravě. Jiřičná navrhla rekonstrukci městského věžáku, ve kterém budou malometrážní i nadstandardní byty.

Očekávaná stavba světa

Už minimálně dekádu nevyrostla v Česku národní veřejná stavba, která by významem překračovala hranice města. To by se v současné „desetiletce“ mělo zlomit. Všechna tři naše největší města plánují, že si postaví nové filharmonie. Nákladné svatostánky hudby se po celém světě stávají ikonami mateřských měst, a hlavně přehlídkou té nejlepší architektury doby. Takové ambice mají aktuálně právě v Ostravě. Nový ostravský koncertní sál by se měl stát již brzy novým symbolem bývalého hornického města. Největší architektonická soutěž v novodobé historii metropole dala vzniknout návrhu nového koncertního sálu s kapacitou 1300 diváků. Jeho autorem je přední americký architekt Steven Holl se svým studiem Steven Holl Architects z New Yorku ve spolupráci s pražským studiem Architecture Acts. Projekt už zařadil prestižní americký magazín Architizer mezi deset nejočekávanějších staveb celého světa.

„Ostrava vybudováním nového koncertního sálu posílí svou pozici kulturního centra a zařadí se po bok významných evropských měst, ve kterých již nové koncertní sály stojí. Ty se špičkovou architekturou a akustikou jsou vždy nejen impulzem pro rozvoj kultury a vzdělanosti v daném místě, ale také magnetem pro turisty. Poslední opravdu plnohodnotnou koncertní síní je pražské Rudolfinum, postavené koncem 19. století. Věřím, že i náš sál bude lákat svou architekturou, zvukem a programem nejméně stejně dlouhou dobu,“ říká primátor Ostravy Tomáš Macura.

Zelené pouzdro na housle

Nový koncertní sál, který z výšky mnohým připomíná pouzdro houslí, vesmírnou loď, či dokonce rejnoka, má opravdu potenciál stát se podobně jako opera v Sydney novou ikonou města Ostravy. Holl o budově uvažuje jako o „perfektním akustickém nástroji ve svém pouzdře“. Originální návrh propojí stávající budovu Domu kultury města Ostravy z 60. let minulého století s moderní budovou se špičkovou akustikou, která nad ním jakoby levituje. Původní budova kulturního domu navrženého Jaroslavem Fragnerem v roce 1954 i její historické detaily přitom zůstanou zachovány.

Pro Stevena Holla je charakteristická práce s přirozeným světlem. Denní světlo pro něj není jen pomocníkem pro dotváření atmosféry v budovách a obohacením smyslového vnímání jejich uživatelů. Ve všech návrzích se potýká s výzvou přinášet světlo do míst, kde se většinou nevyskytuje. „Velmi mi záleží na tom, aby byly všechny místnosti přirozeně osvětlené. Ať už navrhujeme nemocniční pokoj, konferenční místnost, nebo galerii, denní světlo je pro všechny tyto prostory důležité. I uvnitř budovy musíte mít možnost vnímat, jak den plyne, a vidět zapadat slunce,“ říká.

Hry se světlem

V Ostravě počítá Holl s využitím prosklených stěn a světlíků. Návštěvníky tak čeká hra světla, jeho proměny v průběhu dne i ročního období. Světlíky poslouží také jako noční světelné zdroje pro hlavní vchod do budovy. Díky prosklené stěně v zadní části budovy vnitřní světlo osvítí i přilehlý park. Původní vstup do kulturního domu autor návrhu zachoval, současně vznikne samostatný vstup do nové budovy. Jeho součástí bude mimo jiné obchod se suvenýry, kavárna a prosklený vestibul s výhledem na město.

Vítězný koncept přináší nejen originální architekturu, ale také inovativní a náročná technologická řešení, která budou šetrná k životnímu prostředí a zajistí dlouhodobou udržitelnost a nízké provozní náklady. Nová budova má potenciál stát se jednou z nejekologičtějších staveb u nás. Vnější plášť sálu bude z patinovaného a stoprocentně recyklovatelného modrošedého zinku, který je vysoce flexibilní a vhodný právě pro oplášťování zakřivených geometrických tvarů. Rozlehlá střecha stávající budovy má značný solární potenciál pro umístění integrované fotovoltaické elektrárny. Ta by mohla pokrýt téměř celou roční spotřebu elektřiny v novém sále. V tomto ohledu se budova může stát průkopnickým projektem využívajícím místních zdrojů s nulovými emisemi. Vytápění a chlazení by měly zajistit geotermální vrty.

Bude Ostrava první?

Odhad nákladů na funkční proměnu Domu kultury města Ostravy a výstavbu sálu dosahuje dvou miliard korun, o které by se měly podělit město Ostrava, Moravskoslezský kraj a ministerstvo kultury. V roce 2023 by se mělo začít stavět, Janáčkův orchestr by měl poprvé koncertovat z nového sídla o dva roky později. Ostravská filharmonie bude možná nakonec první, která bude skutečně stát. V Brně mají architektonický návrh už několik let, ale začali jej předělávat, jelikož se za tu dobu trochu přežil a zejména řešení akustiky nedávalo jistotu, že bude fungovat. Město proto začalo spolupracovat s uznávaným odborníkem Yasuhisou Toyotou.

V Praze se chystají teprve vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž na budovu, která vyroste u Vltavské. Mělo by se tak stát v půlce srpna. Zájem soutěžit už prý předběžně potvrdilo třiadvacet zahraničních ateliérů a také řada tuzemských. Vítězný návrh by měli Pražané spatřit příští rok v květnu, stavět by se mohlo začít v roce 2027, otevřít chce město v roce 2031.

Mrakodrap na obzoru

Nejenže by mohla mít Ostrava jako první ikonický koncertní sál, trumfnout Prahu a Brno by chtěla i do výšky. Loni představilo město spolu s developerem studii mrakodrapu. S výškou 238 metrů by měl přerůst dosud nejvyšší plánovaný Top Tower v Nových Butovicích o víc než 100 metrů a o 127 metrů aktuálně nejvyšší budovu v republice - brněnský AZ Tower se 111 metry. Měl by stát na pozemku mezi ulicí 28. října a obchodním centrem Nová Karolina v centru Ostravy. Šedesátipatrovou budovu se dvěma věžemi plánuje postavit společnost RT Torax, které prodalo parcelu přímo město. Převod pozemku je smluvně vázán na úhradu celé kupní ceny a také na vydání pravomocného stavebního povolení, o které musí firma požádat do prosince roku 2022. Objekt musí být zkolaudován do května roku 2026. Na projektové dokumentaci pracuje studio progresivních brněnských architektů Chybik + Kristof, které vyhrálo architektonicko-investorskou soutěž. Jak bude nová budova vypadat, by mělo být zřejmé v druhé polovině letošního roku.

AI DESIGN

Že by se něco takového chystalo v Praze a nenastalo „povstání na vsi“, je skoro nepředstavitelné. Jakmile se v „matičce“ začne mluvit o nějaké nové výškové budově, hned se dozvíme, že nás vyškrtnou ze seznamu památek UNESCO. Aktuálně se pro silný odpor k výškovým budovám rozhodla společnost Central Group, že přestane usilovat o přestavbu věže bývalého Telecomu na Žižkově podle návrhu Evy Jiřičné a výškové budovy nahradí kompaktnější zástavbou. Typické „vlnky“, které architektka ráda používá, by se ale měly objevit na věžáku právě v Ostravě. Tamní radnice představila hotový návrh na proměnu 64 metrů vysoké budovy v Ostrčilově ulici v centru města. Původně se počítalo s demolicí zchátralého činžáku, nově však vznikne bytový dům s kavárnou a obchody, přistaví se jedno patro, kterých tedy bude 23, a nahoře bude vyhlídková kavárna. Většinu objektu, který od roku 2013 kvůli technickým problémům zeje prázdnotou, tvoří 76 nově navržených bytů různých velikostí od 1+kk po exkluzivní mezonetové byty v horních patrech. Návrh počítá s celoprosklenými okny a rozšířením o balkony se zelení.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.