Znovuzvoleného Macrona čeká spousta výzev doma i ve světě. Ve Francii plánuje rozsáhlé reformy, například penzijního systému nebo energetiky. K tomu ale bude potřebovat silnou podporu zákonodárců. Parlamentní volby se budou konat 12. a 19. června. Rozhodnou, jak volné ruce bude mít nejen prezident, ale i jeho premiérka Élisabeth Borneová.
„Zatím to vypadá, že Macron obhájí většinu. I v případě úspěchu se ale musí připravit na protesty veřejnosti. Například plánované zvýšení důchodového věku nepodporuje drtivá většina Francouzů,“ říká Machková v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Odbornice ve volbách Macronovi předpovídá úspěch, a to například z důvodu poměrně dobrého ekonomického postavení státu. „Francouzská ekonomika je v relativně dobré kondici a právě to byl jeden z hlavních volebních argumentů ve prospěch prezidenta Macrona. V roce 2021 byl růst HDP sedmiprocentní (pro srovnání, růst české ekonomiky byl podstatně nižší, jednalo se o 3,3 procenta) a byl to nejvyšší hospodářský růst za posledních 52 let. Nezaměstnanost byla rekordně nízká a Francii se daří zvládat inflaci lépe než řadě dalších zemí, například v březnu měla druhou nejnižší míru inflace ze zemí EU. Jednalo se o 5,1 procenta a pro srovnání, Německo mělo 7,6 procenta, a Česko dokonce 11,9 procenta,“ podotýká profesorka.
Jistě zajímavé bude sledovat kroky Macrona v zahraniční politice. Ta je ve francouzském poloprezidentském systému výhradně v rukou prezidenta státu. „Macron má veškeré předpoklady pro to, aby se stal po Angele Merkelové neformálním lídrem Evropské unie a důležitým aktérem na mezinárodní politické scéně. Je mu 44 let, během minulých pěti let získal řadu zkušeností, je velmi sebevědomý, jazykově perfektně vybavený a je odborně zdatným ekonomem,“ říká Machková.
Podle ní Francouzi nežijí tolik ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, téma je jim poměrně vzdálené. „Minulý týden jsme měli na Vysoké škole ekonomické skupinu studentů z pařížské Sorbonny a pro ně je válka na Ukrajině skoro tak vzdálená, jako byla pro nás válka v Sýrii. Francie dosud přijala sedmdesát tisíc ukrajinských uprchlíků, což je v porovnání s miliony z předchozích let zanedbatelný počet. Francie je ale demokratická země a všechny politické strany invazi odsuzují,“ uvádí odbornice.
Vysvětluje také, proč se Francie staví proti urychlenému přijetí Ukrajiny do Evropské unie, což podporuje například i česká vláda pod vedením Petra Fialy (ODS). „Prezident Macron se domnívá, že by Ukrajina měla projít přípravným procesem, a nechce slíbit něco, co bez shody s ostatními členskými zeměmi udělat nemůže. Proto je prezident Macron ukrajinskými politiky kritizován, ale v žádném případě nestojí na straně Ruska a Putina,“ má jasno Machková.
Co Francouzi řeší podstatně více než konflikt na Ukrajině, je vysoká inflace. „Boj proti inflaci je hlavní prioritou nově ustavené Macronovy vlády. Její hospodářská politika ale nabízí jiná řešení než současná česká vláda. Francouzská vláda připravuje zákon na podporu kupní síly. Cílem je zvýšení mezd státních úředníků, zvýšení důchodů a minimálních sociálních dávek, snížení odvodů pro OSVČ a také zavedení potravinových šeků pro nízkopříjmové domácnosti, které by měly být určeny zejména na nákup zdraví prospěšných potravin, například ovoce a zeleniny.“
Hana Machková je profesorkou ekonomie, odbornicí na mezinárodní obchod s dlouhodobým zájmem o Francii. Dříve byla rektorkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Dnes tu působí v pozici prorektorky pro zahraniční vztahy. Od roku 1990 je ředitelkou Francouzsko-českého institutu řízení, který zajišťuje výuku double degree programu MBA-MAE pro frankofonní posluchače. Je držitelkou nejvyšších francouzských státních vyznamenání. V roce 2016 jí byl prezidentem Francouzské republiky udělen Řád čestné legie a v roce 2021 se stala komandérkou Řádu akademických palem.
